Trumpův ministr poodhalil roušku: Nový imigrační dekret bude cílit na užší skupinu lidí

Nahrávám video
Detaily plánovaného Trumpova dekretu
Zdroj: ČT24

Nový Trumpův imigrační dekret, který by měl americký prezident vydat příští týden, umožní vstup do USA držitelům zelených karet i lidem s platným vízem, kteří už jsou na cestě. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to řekl americký ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly.

Původní exekutivní výnos pozastavil na 120 dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků a do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie. Příkaz dále na 90 dnů zakázal vstup do USA lidem z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří muslimové.

Platnost migračního dekretu pozastavily americké soudy, Trump se proto rozhodl vydat nový dekret. Kelly nyní připustil, že rozhodnutí justice americkou vládu překvapilo, kritizovat ho ale nebude. Šéf Bílého domu přitom kritikou na adresu soudců nešetřil.

Nový exekutivní příkaz by měl být podle Kellyho zaměřen na užší skupinu lidí. Měl by vyjmout držitele zelených karet, tedy lidí, kteří v USA často dlouhé roky žijí.

„Chceme také zajistit, aby nikdo nebyl takříkajíc chycen v systému v momentě, kdy je už na cestě přes oceán k našim hranicím,“ podotkl Kelly, který bude mít na rozdíl od prvního dekretu možnost se na tom druhém podílet.

„Potřebujeme jen krátký čas, abychom zajistili, že se lidé, kterých se dekret bude týkat, nedostanou do letadel. Ale pokud už budou na palubě, mohou být do země vpuštěni,“ dodal ministr.

Po přijetí prvního příkazu zůstalo na amerických letištích mnoho lidí, kteří sice měli platná víza, ale úřady je už do země nechtěly vpustit.

Podle prezidenta je hlavním cílem výnosu ochránit zemi před terorismem. „Potřebujeme informace, kdo cestuje, kam a proč. Právě z tohoto důvodu prezident Trump vydal svůj exekutivní výnos, má nám dát - v mnoha ohledech dát mě - pauzu, abychom zjistili, kde má imigrační a uprchlický systém mezery,“ podotkl Kelly.

Zástupci muslimských zemí dekret kritizují. „Je to islamofobie, takové jsou dopady, když terorismus dostane nálepku islámský terorismus. Se vší slušností je třeba říct, že zablokování sedmi zemí žádný přínos v boji proti terorismu nepřineslo,“ konstatoval ale pákistánský ministr obrany.

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v sobotu zapochyboval, zda byl původní dekret přínosný. Zakázat vstup občanům celých zemí podle něj nemusí přinést více bezpečnosti. Už dříve nařízení kritizovala i německá kancléřka Angela Merkelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...