Trump v Mexiku hájil právo stavět zeď. O platbě prý nepadla řeč

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump znovu prosazoval svůj kontroverzní plán postavit zeď při hranicích s Mexikem – kterou chce jižnímu sousedovi USA naúčtovat. Svou vizi hájil tváří v tvář mexickému prezidentu Enriquemu Nietovi. Šlo o napjatě sledované setkání vzhledem k Trumpovým výrokům právě vůči Mexičanům a jejich přistěhovalectví.

Během kampaně Trump o mexických migrantech opakovaně mluvil jako o drogových dealerech a násilnících, při cestě v Mexiku ale volil opačná slova. „Mám o Mexičanech dobré mínění. Jsou to skvělí lidé,“ řekl s tím, že při svém podnikání zaměstnal mnoho Mexičanů, kterým „nemohl nic vytknout“ a uznával jejich „smysl pro hodnoty a komunitu“.

S prezidentem Nietou prý mluvili o řešení ilegální imigrace, přičemž Trump nadhodil nutnost „zabezpečit hranice, včetně práva na vybudování fyzické bariéry či zdi“. Na způsob placení se prý ale řeč nedostala, naopak se probíral boj s drogovými kartely nebo ekonomické vazby.

Oznámení o mexicko-americké hranici v Tichuaně
Zdroj: Reuters

Sám Nieto v minulosti Trumpovy výroky přirovnal k hitlerovské rétorice. Při schůzce se prý snažil vyzdvihovat miliony Mexičanů, kteří pracují v USA legálně, znamenají přínos a kvůli tomu si zaslouží respekt. Mexická vláda chce podle něj dobré vztahy s americkým prezidentem, ať už jím bude kdokoliv.

Trump dorazil do mexické metropole jen několik hodin před zásadním projevem na téma boje proti ilegální imigraci, který se chystá pronést v arizonském Phoenixu. Pro Trumpa je to jedno z klíčových témat kampaně. Republikánský kandidát na začátku kampaně v době primárek řekl, že hodlá vyhostit všech odhadovaných 11 milionů lidí, kteří ve Spojených státech žijí nelegálně. Nicméně v poslední době – ve snaze získat na svou stranu více umírněných voličů - naznačil, že je ochoten zmírnit své stanovisko.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Mexický prezident pozval na schůzku Trumpa stejně jako jeho demokratickou sokyni Hillary Clintonovou, která se k pozvánce zatím nevyjádřila. Trumpova návštěva však vyvolala prudce negativní reakce od části veřejnosti i politiků, včetně bývalých prezidentů Felipeho Calderona či Vicenteho Foxe, podle nichž Peňa Nieto neměl muže s otevřeně nepřátelskými postoji do země zvát. Mnohým vadí, že se Trump nikdy neomluvil za to, že Mexičany během kampaně před primárkami označil za násilníky a zločince.

Nahrávám video
Trump trvá na stavbě zdi na hranici USA s Mexikem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...