Trpělivost u konce - ulice Kyjeva převzala radikální pravice. O koho jde?

• jan

22. 1. 201422. 1. 2014|Zdroj: ČT24

Radikální odpůrci vlády v ulicích Kyjeva

Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatskij

+ 2 další

+ 2 další

Kyjev – Útoky mladých radikálů už několik dní sužují ukrajinskou metropoli a podle opozice je mohou zastavit už jen ústupky prezidenta Viktora Janukovyče. Podle mnohých už ale Ukrajina dospěla do stavu, kdy nesouhlas s vládou nelze řešit diplomacií, ale tvrdou odpovědí v ulicích. Čerstvě schválené protidemonstrační zákony přelily protesty do mnohem vyhrocenější fáze, která se už bez obětí neobejde. Zatímco policie s podporou nové legislativy zahájila tvrdé represe, demonstranti na oplátku vyhrotili střety s pomocí málo známého hnutí Pravý sektor (někdy překládané jako Pravý blok). Právě ultrapravice se nyní snaží vzít další fázi „revoluce“ do svých rukou a vyhrocená situace netrápí jen vládu, ale i lídry opozice.

Stoupenci Pravého sektoru byli součástí protestů již od počátku demonstrací, ve statisícových davech se ale jejich aktivita rozmělnila. Tvrdé jádro nespokojených Ukrajinců nyní vycítilo šanci hned ze dvou důvodů: jedním jsou už zmiňované zákony, které mají policii pomoci došlápnout si na rozvášněné Ukrajince. Druhým je pak fakt, že listopadové masové protesty mezitím zeslábly. Co ale ukrajinská revolta proti ruským námluvám ztratila na množství, nahradila v intenzitě.

Molotovovy lahve létající kolem vládních budov, barikády z převržených autobusů, masky, železné tyče a hole – za tím vším jsou z velké části právě příslušníci skupiny známé jako Pravý sektor. Ta se nesoustředí ani tak na „organizované“ protesty uprostřed náměstí Majdan, ale od začátku ledna vyvolává potyčky hlavně v přilehlých ulicích - aktuálně na třídě Hruševského, která spojuje zmíněné náměstí Nezávislosti s parlamentními objekty. Právě zde také došlo k prvním ztrátám na životech.

I když Pravý sektor není jedinou ultranacionalistickou silou protestů, podle pozorovatelů se nyní stává hlavním hybatelem radikálů. Přesvědčil se o tom ostatně i jeden z prominentních vůdců opozice Vitalij Kličko, který navzdory boxerské minulosti stále upřednostňuje „slova nad pěstmi“. Sám ale v minulých dnech neúspěšně vyzýval tvrdé jádro protestů, aby přestalo na policisty útočit. Právě stoupenci Pravého sektoru výzev nedbali a neváhali napadnout ani několikanásobného boxerského šampiona – i to v jistém smyslu symbolizuje jejich radikální přesvědčení.

Bohdan Kopčák, spolupracovník Ukrajinského žurnálu: „Je otázka, jestli za něco bojují, nebo bojují jen proto, aby mohli bojovat.“

Václav Rambousek, bývalý ekonomický rada na českém velvyslanectví v Kyjevě: „Je to skupina mladších mužů, kteří jsou frustrováni z toho, že nejsou svědky žádných výsledků. Nevím, co ti aktivní demonstranti sledují.“

Proti všem

Ve stále méně přehledných ulicích Kyjeva přitom sami radikálové těží z vlastní spontánnosti. Pravý sektor je organizace, která nemá žádné oficiální vůdce, ani u svých stoupenců nevyžaduje formální členství. Podle jeho některých zástupců spolupracuje s dalšími frakcemi na okraji pravice, jako je hnutí Trident nebo Patrioti Ukrajiny. Jakékoliv užší propojení a náběh na vlastní „zpolitizování“ ale stoupenci pravého sektoru odmítají.

Jeho součástí jsou mladí muži, jejichž hlavním pojítkem jsou hlavně krajně pravicové názory. Neodráží se v nich ani dosavadní (zjednodušené) rozdělení sil v ukrajinské společnosti na prounijní západ a k Rusku inklinující východ a jih. Pravý sektor sbírá vzbouřence jak z rusky, tak ukrajinsky mluvícího obyvatelstva. Ostatně od zbytku opozice se Pravý sektor liší i neochotou vstupovat do Evropské unie, která je pro něj příkladem „znásilnění“ autonomních států. Podobně pak hodnotí Celní unii pod vedením Ruska.

Důkazem toho, že vůdčí síla aktuálního násilí v Kyjevě připomíná spíše guerillu než snahu o „stmelující dialog“, je i její organizace. Nevyužívá dosud typických kulis – odmítá pódia, kde by hodiny svolávala své příznivce. Ke spontánním akcím využívá hlavně internet a sociální sítě.

Jádro současné kyjevské fronty přitom tvoří zejména fotbaloví fanoušci. Ostatně dějištěm jedné z pěti smrtelných potyček byl právě místní stadion Dynama, kde se radikálové svolali. Organizace se domnívá, že současná situace je podle jejich mínění příležitostí „zničit zkostnatělý systém“ a začít budovat nový stát. Jak si budoucnost Ukrajiny Pravý sektor představuje, ale pod sprškou zápalných lahví zatím není úplně jasné.

Dvojí tvář ukrajinských nacionalistů

Útoky Pravého sektoru označili za pouhou provokaci všichni hlavní vůdci opozice – včetně Olega Ťahnyboka. Za tímto jménem se přitom skrývá další silně nacionální článek opozice - lídr sněmovní frakce Svoboda, v očích Pravého sektoru příliš „konformního“ a „liberálního“ hnutí. Právě Ťahnybok přitom v politice slavil úspěch jako samozvaný „ochránce“ ukrajinské kultury – včetně jazykových a etnických souvislostí. Za výrazně xenofobní projevy na veřejnosti už byl ostatně před deseti lety dokonce stíhán.

Oleg Ťahnybok

Zdroj: ČT24/ČTK

V očích mnoha pozorovatelů proto získává podporu veřejnosti účelovým antisemitismem, přesto získal v parlamentních volbách 2012 překvapivých 10 %. Ve stejném roce ho dokonce čtenáři předního ukrajinského týdeníku Korrespondent zvolili osobností roku. Přítomnost hnutí Svoboda jako sněmovního nováčka s 37 poslanci tehdy bylo okamžitě cítit. Hned v prvním zasedání nového parlamentu hrál významnou roli v incidentu, který více než rozpravu připomínal vzdáleně současné dění kolem Majdanu.

Tehdejší schůze ukrajinské sněmovny byla vyhrocená hlavně kvůli volbě premiéra. V hlasování nakonec uspěl Mykola Azarov, právě opozičnímu hnutí Svoboda se ale nelíbilo, že nový předseda vlády neumí dobře ukrajinsky. Poslanci Svobody navíc chtěli prosadit jednání výhradně v ukrajinštině a obléhali proto řečnický pult. Názorové pře s provládní Stranou regionů nakonec vyústily v nefalšovanou rvačku.

Kromě parlamentní Svobody a pouličního Pravého sektoru se protestů v Kyjevě účastní také hnutí Bratrstvo, které ale není parlamentní stranou. Zatímco v ulicích zatím opozici vládne ultrapravice, ve vyjednávání stále dominují umírněnější skupiny kolem Kličkova hnutí Udar (Pěst) a druhé největší parlamentní strany Vlast v čele s Arsenijem Jatseňukem. Právě oni dva vedli dnešní delegaci u prezidenta Janukovyče. Jednání trvalo přes tři hodiny, ani jedna ze stran ale o obsahu a výsledku rozhovoru nic nesdělila.

Janukovyč už v pondělí ustavil zvláštní komisi pro dialog s lídry opozičních stran a do jejího čela postavil kontroverzního šéfa Bezpečnostní rady Andrije Kljujeva. Opozice s tímto politikem odmítla jednat a žádala přímý kontakt s Janukovyčem.

Ukrajinská veřejnost i politika je hluboce rozdělena od chvíle, kdy prezident Janukovyč loni v listopadu odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a dal přednost těsnější spolupráci s Ruskem. Protesty v ulicích Kyjeva od té doby neutichají. Opozice je odhodlána případně zůstat na náměstí Majdan až do března roku 2015. Právě v tomto měsíci by se měly v řádném termínu konat prezidentské volby.