Muslimští rodiče ve Švýcarsku musí posílat své děti do smíšených hodin plavání, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Švýcarské úřady se podle něj zachovaly správně, když trvaly na dodržování vzdělávacího programu a úspěšné integraci dětí do společnosti.
Soud ve Štrasburku si je podle svých slov vědom toho, že jde o zásah do náboženské svobody, zároveň ale nejde přímo o její porušení. Zásah byl podle něj v souladu se švýcarskými zákony a měl legitimní cíl: umožnit těmto dívkám, aby se účastnily všech školních aktivit a plně se integrovaly do společnosti.
„Škola zaujímá v procesu sociální integrace významné místo, především pro žáky zahraničního původu,“ uvedl soud v prohlášení. Zájem na tom, aby se dívky začlenily do společnosti a přizpůsobily místním zvyklostem tak převážil nad přáním rodičů, aby se dívky smíšených kurzů neúčastnily.
Případ dali ke štrasburskému soudu dva švýcarští občané tureckého původu, kterým za neúčast jejich dcer na kurzech švýcarské úřady udělily pokutu. Rodiče se nejprve obrátili na místní soud, který dal v roce 2011 za pravdu úřadům, stejně jako soud vyšší instance o rok později. Na ECHR se dvojice obrátila v roce 2012.
Obdobný problém řešilo i Německo
Nejde o první takový případ. V roce 2013 německý federální soud rozhodl, že třináctiletá muslimská dívka musí chodit na smíšené lekce plavání. „Musíme počítat s nábožensky pluralitní společností, s mnoha různými názory. Pravidlo svobody pak musí být zase v souladu s těmito názory. Ale pokud bychom ve všem vyhověli, pak by jakákoliv společná výuka byla prakticky nemožná,“ konstatovala v té době mluvčí federálního soudu Renate Philippová.
Dívka si tehdy stěžovala na to, že se na lekcích nevyhne pohledu na obnažené hrudníky chlapců. Škola jí jako alternativu nabídla absolvovat plavání v takzvaných burkinách – tedy plavkách zahalujících celé tělo, což dívka odmítla. „Burkiny mi příliš nepomohou, protože uvidím další lidi, kteří nejsou oblečení. A také to pro mě může znamenat vyřazení z kolektivu,“ podotkla studentka.
