Míra svobody tisku se podle organizace Reportéři bez hranic loni nejvíce snížila v Evropě. Kvůli vraždě novinářky se na žebříčku jednotlivých zemí nejvíc propadla Malta, a to až na 65. místo. Česko kleslo o jedenáct příček na 34. místo. Mezi 180 sledovanými státy světa si pozici země s nejsvobodnějšími podmínkami pro působení médií udrželo Norsko.
Svoboda médií v Evropě utrpěla. Česko se podle Reportérů bez hranic propadlo o jedenáct pozic
Události: Česko si v žebříčku svobody médií pohoršilo (zdroj: ČT24)
Na starém kontinentu se nachází čtyři z pěti zemí, které se ve zveřejněném žebříčku svobody médií nejvíce propadly. Vedle Malty, Slovenska a Srbska je mezi nimi i Česká republika. Malta ze všech zemí zaznamenala nejstrmější propad, o 18 příček na 65. pozici. Reportéři bez hranic zdůraznili, že loňská vražda maltské novinářky a blogerky Daphne Caruanové Galiziové vrhá temné světlo na stav svobody tisku na starém kontinentě.
Celkem si v aktuálním žebříčku ve srovnání s předchozím rokem pohoršilo dvaačtyřicet procent zemí. Poslední příčku si udržela Severní Korea následovaná Eritreou a Turkmenistánem.
Naopak největší svobodu poskytuje médiím už dva roky po sobě Norsko následované Švédskem, Nizozemskem a Finskem. Největší pozitivní posun – o 21 příček na 122. místo – zaznamenala africká Gambie, kde po konci diktatury v roce 2016 média zažívají výrazný rozmach. Jsou tam zakládány soukromé rozhlasové stanice a tištěná média se už prý nebojí kritizovat politiky.
Svoboda tisku ve světě
Organizace připomíná slovní útoky na novináře
I v demokraciích otravují politické klima slovní výpady proti novinářům a jejich pronásledování, konstatují Reportéři bez hranic ve své ročence. Ve čtveřici evropských zemí s nejzápornější tendencí vývoje svobody tisku vrcholní politici na novináře útočili prostřednictvím projevů nevraživosti, nadávek i právních kroků, upozornila RSF.
V hodnocení Slovenska, které se propadlo o deset míst na 27. pozici, připomíná organizace především únorovou vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky a následnou politickou krizi v zemi, která vedla k demisi premiéra Roberta Fica. Ve zprávě se objevují i výroky bývalého slovenského premiéra, který novináře nazval prostitutkami a hyenami.
Na Slovensku podle RSF neexistuje solidní instituce, která by novináře chránila, žurnalisté jsou terčem zastrašování, je na ně vyvíjen tlak a po vraždě Kuciaka se znovu objevila otázka týkající se jejich bezpečnosti.
Organizace připomíná i loňskou tiskovou konferenci českého prezidenta Miloše Zemana v rámci ukončení návštěvy Plzeňského kraje, na které dostal falešný kalašnikov s nápisem „na novináře“.
Média u nás jsou svobodná, lidé jsou svobodní, každý si říká, co chce. Nemámpocit, že by tady byl ohrožen tisk.
Jako další zdroj obav ohledně ČR označuje dokument pokusy obnovit trestný čin hanobení prezidenta republiky. Podle RSF v Česku také koncentrace vlastnictví médií „dosáhla kritické hranice“. „Noví oligarchové od roku 2008 využili svého jmění k nákupu novin, aby upevnili svou moc v zemi. Jeden z nich, premiér Andrej Babiš, stojí v čele dvou nejvlivnějších deníků v zemi,“ uvádí zpráva.
Většina českých politických stran zastoupených ve sněmovně uvedla, že se zprávou souhlasí. Kritizují zejména to, že část médií prostřednictvím svěřenských fondů vlastní premiér v demisi Babiš (ANO). Piráti také varují před útoky politiků na veřejnoprávní média. SPD naopak tradiční média kritizuje, podle ní pošlapávají svobodu slova.
Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý ke svobodě médií (zdroj: ČT24)
Unie vydavatelů uvedla, že pokles v pořadí sice nelze ignorovat, ale situace podle ní není tak tristní, protože ČR je stále například o 11 míst před USA, které prý nikdo nebude považovat za zemi s nesvobodnými médii. Horší hodnocení by ale podle unie mělo být politiky vnímáno jako výzva k určité změně chování.
„Politici by měli místo vyvolávání nedůvěry k médiím naopak občany vést k tomu, aby obsahu médií věnovali co největší pozornost, aby k nim přistupovali kriticky, vzájemně je konfrontovali,“ míní unie.
USA se propadly o dvě příčky, Rusko si pozici udrželo
Štvaní proti médiím jako státní program už podle Reportérů bez hranic není charakteristické jen u režimů jako jsou Turecko nebo Egypt. Také stále více demokraticky zvolených šéfů států a vlád, například v Maďarsku a Polsku, zachází s kritickými médii jako s nepřáteli, upozorňuje RSF.
I v tak rozdílných státech, jako jsou USA, Indie a Filipíny, urážejí vysoce postavení politici kritické novináře coby zrádce. Spojené státy si tak v prvním roce vládnutí prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o dvě místa na 45. příčku. První rok mandátu prezidenta Trumpa definitivně potvrdil úpadek práv novinářů v USA, konstatuje zpráva. Připomíná Trumpovy verbální útoky na novináře, snahy omezit některým médiím přístup do Bílého domu a to, že zprávy vůči němu kritické označuje šéf Bílého domu systematicky za „falešné“.
Rusko v žebříčku zůstalo na 148. místě. V zemi se podle RSF od návratu prezidenta Vladimira Putina do Kremlu v roce 2012 konstantně zvyšuje tlak na novináře.
„Kdo slovně napadá nepohodlné novinářky a novináře nebo dokonce proti nim poštvává a paušálně zpochybňuje věrohodnost médií, ten vědomě ničí základy demokratické společnosti,“ řekla mluvčí RSF Katja Glogerová. Podněcování nenávisti a pohrdání je podle ní vzhledem k vzestupu populistických sil hrou s ohněm.
Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.