Švédsko má jasný důkaz o cizí ponorce ve svých vodách

Stockholm – Ve švédských vodách u ostrovů nedaleko Stockholmu se v říjnu skutečně pohybovala malá cizí ponorka. Oznámila to dnes švédská armáda s tím, že o tom má nezvratný důkaz. Je jím foto ze sonaru odhalující dráhu neznámého plavidla. Švédský premiér Stefan Löfven již velmi důrazně varoval, že jeho země je připravena bránit své území všemi dostupnými prostředky.

„Dovolte mi říci na adresu zodpovědných jasně a srozumitelně: Toto je naprosto nepřijatelné,“ prohlásil Löfven s tím, že takové incidenty znamenají „enormní riziko“ pro ty, kteří za nimi stojí. „Naši územní celistvost budeme bránit za použití všech dostupných prostředků,“ dodal premiér. Podle agentury AP Löfven v prohlášení zvolil neobvykle silná slova, která nejsou pro tuto neutrální zemi obvyklá.

Švédská armáda tvrdí, že při vyšetřování využila všechny možnosti královského námořnictva včetně „rozličných senzorů“. Kdo za proniknutím do švédských vod stojí, prý není možné s jistotou určit. „Je nemožné stanovit nějakou zemi. Můžeme ale potvrdit skutečnost, že tam (ponorka) byla,“ řekl na tiskové konferenci Sverker Göranson, který velí ozbrojeným silám.

Amatérská fotografie hledané ponorky
Zdroj: ČT24

V médiích se spekuluje, že za narušením švédských vod bylo Rusko. Deník Svenska Dagbladet tento týden s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že ze švédských vod byl zachycen šifrovaný rádiový provoz přijímaný v ruské enklávě Kaliningrad.

Koncem října Švédsko ukončilo po cizí ponorce pátrání. Ve Švédsku to byla největší protiponorková operace od pádu Sovětského svazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 34 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Dánsko a Grónsko ve středu oznámily, že v úzké spolupráci se svými spojenci začaly posilovat svou vojenskou přítomnost v Grónsku.
13:39Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 5 hhodinami
Načítání...