Stockholm – Švédské vojenské námořnictvo a letectvo pročesává pobřeží ve Stockholmském souostroví kvůli „cizí aktivitě pod vodou“. Podle místních médií armáda zachytila podezřelé rádiové signály, přičemž se mohlo jednat o ruské ponorky. Nejen Švédsko, ale i Finsko a pobaltské země si poslední dobou stěžují na zvýšenou aktivitu ruských lodí a letadel podél společné hranice. Ruské ministerstvo obrany informace o údajném průniku ruské ponorky do výsostných vod severského království popřelo.
Švédové zachytili v moři podezřelé signály, možná od ruských ponorek
Švédové zachytili podezřelé signály, možná od ruských ponorek (zdroj: ČT24)
Jen 50 kilometrů od švédské metropole se rozjela velká námořní operace. Vodu prohledávají bojové lodě, letadla a vrtulníky poté, co v pátek zachytily kódované vysílání na nouzové frekvenci z této oblasti a z Kaliningradu. Tam má hlavní základnu ruská baltská flotila.
„Zpravodajská operace trvá už 24 hodin a zjištěné informace považujeme za velmi vážné. Jako velitel jsem rozhodl o posílení počtu jednotek, vybavených účinnou vyhledávací kapacitou,“ sdělil švédský námořní komodor Jonas Wikström. Podrobnosti k operaci nicméně nesdělil. „Stále probíhá pátrání s cílem určit, jestli jde nebo v nedávné minulosti šlo o nějakou činnost pod mořem,“ dodal Wikström.
„Ponorky ruského vojenského námořnictva a další plavidla plní úkoly ve světovém oceánu v souladu s plánem. K žádným nestandardním a tím spíše k havarijním situacím nedošlo,“ reagovalo ruské ministerstvo obrany.
GALERIE
zdroj: ČTK/ZUMA
Podobných incidentů v poslední době přibývá. Například v září si Švédové oficiálně stěžovali Moskvě na narušení svého vzdušného prostoru dvěma ruskými letadly. Finsku se zase nelíbily manévry ruské vojenské lodě poblíž plavidla monitorujícího ekologickou situaci. Občasné přelety hranice pak hlásí pobaltské země.
Operace, které se účastní více než 200 mužů, se odehrává v době zvýšeného napětí mezi severskými a baltskými státy na straně jedné a Ruskem na straně druhé. Důvodem je politická a vojenská krize na Ukrajině.
Ruský opoziční list Novaja gazeta s odvoláním na nejmenovaný „vysoce postavený“ zdroj z ruského námořnictva napsal, že ponorka, po níž Švédové pátrají, nemůže být ruská. Do mělkých vod Baltu by totiž žádná z jaderných ponorek nezamířila a průzkumné miniponorky prý ještě čekají na opravu. Stejně tak se opravují dvě ze tří konvenčních ponorek Baltské flotily (třetí je údajně u Severní flotily).
Švédsko už má jednu nepříjemnou zkušenost s ponorkami Moskvy za sebou. V říjnu 1981 uvízl v jeho výsostných vodách kousek od námořní základny sovětský stroj S-363. Snaha SSSR ponorku vyprostit vedla ke konfrontaci, při níž nebylo daleko k ozbrojenému střetu.