Tójako (Japonsko) - Na snížení emisí plynů se skleníkovým efektem minimálně o 50 procent do roku 2050 se dnes dohodli nejvyšší představitelé osmi hospodářských mocností sdružených ve skupině G8. Chtějí zahájit rozhovory s dvěma sty zemí OSN a přimět je, aby tento cíl přijaly za svůj. Kdy ale k dohodě o konkrétních omezeních pro jednotlivé státy ve střednědobém horizontu dojde, není zatím jasné, oznámil dnes premiér hostitelské země Jasuo Fukuda na summitu v japonském letovisku Tójako.
„Je zbytečné říkat, že nemůžeme dosáhnout dlouhodobého cíle bez přispění ostatních velkých znečišťovatelů ovzduší,“ prohlásil Fukuda. Dodal, že na středečním společném setkání zemí G8 se zástupci Číny a Indie vyzve tyto nejlidnatější země světa, aby na splnění vyhlášeného závazku rovněž spolupracovaly.
Účastníci schůzky ale nedohodli, z jakého stavu emisí se má při plnění cíle vycházet. Podle Japonska by se jako základ měly brát hodnoty současné. Evropská unie přitom usiluje o to, aby se vycházelo z hodnot z roku 1990, které byly oproti dnešku podstatně nižší. Přesto je dohoda považována za přelomovou, poprvé se k ní připojily i Spojené státy. Dílčí cíle lze očekávat nejdřív příští rok.
Státy G8 vyzvaly ke spolupráci i zbytek světa, hlavně rychle se rozvíjející ekonomiky - vedle Číny a Indie i Brazílii, Mexiko a Jihoafrickou republiku. Tam se ale podle všeho jejich ambiciózní plán zadrhne. Právě tyto země - takzvaná skupina G5 - totiž nechtějí svůj rozvoj brzdit.
Dohodu o boji proti změnám klimatu budou v japonském Tójako připomínat čtyři stromy, které vlastnoručně zasadili například Angela Merkelová, George Bush nebo Nicolas Sarkozy. Pečlivě formulový text deklarace se rodil během celonočního jednání a dal určitě víc práce než symbolické přehazování hlíny.
Zaostávají Spojené státy, nejlepší je Velká Británie
Oproti loňskému summitu skupiny v Německu, kdy se lídři zemí G8 shodli na tom, že zváží možnost stanovení globálního cíle, jde nicméně o významný posun.
Žádná ze zemí G8 se ovšem zatím ani nepřiblížila splnění svých slibů ohledně boje proti klimatickým změnám. Nejhůře v tomto směru zaostávají Spojené státy, pak Kanada a Rusko. Nejlépe je na tom s plněním závazků Británie, ale ani ta, ani Francie nebo Německo své závazky nenaplnily beze zbytku.
Podle ekologů je tak současná deklarace nedostatečná. „Je hezké bavit se o cílech pro rok 2050, ale co třeba rok 2020. To bude panu Fukudovi 114 let,“ připomíná například Ben Winkler.
Vytváří se nové energetické fórum
Lídři skupiny osmi velkých průmyslových zemí G8 se také dohodli na vytvoření energetického fóra. Bude spojovat přední producenty a konzumenty ropy v jednání o produkci a cenách.
Energetické fórum by nejen mělo zlepšit rozhovory mezi producenty a
konzumenty ropy, ale mělo by se také zaměřit na zlepšení energetické
výkonnosti, rozšíření energetických zdrojů a zaváděných nových technologií. Efektivnost a rozšíření zdrojů energie by měly být hlavními prioritami na straně poptávky.
G8 je znepokojena rostoucími cenami ropy a potravin
Země G8 rovněž vyjádřily hluboké znepokojení nad prudkým růstem cen pohonných hmot a potravin, který je vážným nebezpečím pro hospodářský růst a ohrožuje chudobou desítky milionů lidí. Vyzvaly země s dostatečnými zásobami potravin, aby zpřístupnily části svých přebytků zemím v nouzi, avšak tak, aby to nedeformovalo trhy. G8 navrhla zlepšit koordinaci a zefektivnit pomoc vytvořením globálního partnerství pro zemědělství a potraviny. Partnerství bude založeno na nynějších institucích, zejména OSN, která by měla vše koordinovat. V dlouhodobém pohledu hodlá G8 podpořit zemědělskou produkci v rozvojových zemích a chce rovněž rozvojovému světu zpřístupnit nové zemědělské technologie a podpořit i analýzu přínosů produktů biotechnologie, tedy zejména geneticky modifikovaných plodin.
Do konce summitu se lídří G8 pokusí domluvit také na budoucnosti biopaliv, jejichž rozsáhlou podporou v EU a USA podle nedávné interní zprávy Světové banky celá nynější potravinová krize vznikla. Podle prohlášení se zejména musí zajistit, aby produkce biopaliv byla slučitelná s potravinovou bezpečností. G8 také vyzvala k urychlení vývoje biopaliv druhé generace, které by údajně na potravinovou produkci takový vliv mít neměly. Vyzvala také ropné státy, aby v krátkodobém horizontu zvýšily produkci surové i rafinované ropy, a zbrzdily tak prudký růst cen této suroviny.
Nejvyšší představitelé G8 se dnes na summitu v Japonsku v zásadě shodli i na měnových otázkách a za problém označili zejména podhodnocený kurz čínského jüanu. Apelovali na Čínu, aby nechala více zhodnocovat přísně kontrolovaný kurz jüanu, což by napomohlo zmírňování globálních finančních nerovnováh. Evropští zástupci navíc vesměs vyjadřovali obavy ze silného eura, které poškozuje evropské vývozce, zatímco Američané jsou znepokojeni slabostí dolaru.
Země G8 shodly také na tom, že budou podporovat výzvu Radě bezpečnosti OSN k vyhlášení sankcí proti Zimbabwe, jehož prezident Robert Mugabe vyhrál kontroverzní volby doprovázené násilím proti opozici. Nejbohatší země světa rovněž slíbily, že do pěti let uvolní 60 miliard dolarů na pomoc v boji proti infekčním chorobám v Africe. Do roku 2010 mají ročně posílat hospodářskou pomoc černému kontinentu ve výši 25 až 50 miliard, což znamená dvojnásobek oproti současnosti.
Do skupiny G8 patří Japonsko, Británie, Kanada, Francie, Itálie, Německo, Rusko a Spojené státy. Summit na ostrově Hokkaidó končí ve středu.
