Stovky zabavených obrazů patří Gurlittovi právem, zjistily úřady

Mnichov - Část sbírky obrazů moderního umění zabavené Corneliu Gurlittovi mu patří po právu, zjistili vyšetřovatelé z německého Celního kriminálního úřadu (ZKA). Umělecká díla nacisté jejich původním majitelům zkonfiskovali za druhé světové války; 315 z více než 1 400 zabavených obrazů ale „pochází výhradně ze státních a městských, respektive zemských muzeí“, nacisté je zkonfiskovali na základě zákona a Gurlittovu otci, obchodníkovi s uměním, je řádně prodali. Vyplývá to ze zprávy ZKA adresované německému ministerstvu financí, z níž dnes citovaly magazíny Focus a Bild am Sonntag.

Proto prý zřejmě „nebudou moci bývalí majitelé těchto děl uplatnit své restituční nároky“, soudí vyšetřovatelé celního úřadu. Naděje na vrácení obrazů se však nemusejí podle nich vzdávat někteří dědici původních židovských majitelů zkonfiskovaných děl. 

Celníci a policisté našli v roce 2012 při domovní prohlídce, provedené kvůli podezření z daňového podvodu, v bytě nyní osmdesátiletého Gurlitta v Mnichově 1406 obrazů, jejichž hodnota se odhaduje na miliardu eur. O případu ale informovaly německé úřady teprve minulý týden. Jde o díla, která patřila židovským sběratelům nebo byla majitelům zabavena jako „zvrhlé umění“. Tak označoval nacistický režim umělecká díla propagandou považovaná za „neněmecká“ či „degenerovaná“. 

Gurlittův otec - obchodník s uměním Hildebrand Gurlitt, který zemřel v roce 1956 - podle Bild am Sonntag v roce 1940 odkoupil od tehdejšího ministerstva propagandy 200 takzvaných „zvrhlých“ uměleckých děl za 4 000 švýcarských franků. Byla mezi nimi údajně například Rolnická rodina Pabla Picassa, Promenáda Marca Chagalla a Hamburský přístav jednoho z nejvýznamnějších představitelů německého expresionismu Emila Noldeho. O rok později pak Hiledbrand Gurlitt koupil od státu dalších 115 děl „zvrhlého“ umění. 

Nalezený obraz Otto Dixe
Zdroj: ČTK/AP/Kerstin Joensson

Při prohlídce v bytě Cornelia Gurlitta zabavili vyšetřovatelé podle Focusu také obchodní knihy jeho otce. V nich jsou údajně zanesena jména židovských sběratelů, od nichž Hildebrand Gurlitt obrazy nakupoval, většinou za směšně nízké ceny. 

V bytě Cornelia Gurlitta bylo údajně zabaveno i 181 obrazů, které „s velkou pravděpodobností“ patřily židovskému sběrateli z Drážďan. Ten je prodal před svým útěkem před nacistickým terorem. Dědici tohoto sběratele mají podle ZKA nárok na navrácení děl. Totéž se prý vztahuje i nejméně na dalších 13 obrazů, které nacistické instituce na jejich původních majitelích vymohly nebo jim byly prodány pod nátlakem. 

Po oznámení o zabavení mnichovské sbírky obrazů se policii přihlásil nejmenovaný muž z Kornwestheimu u Stuttgartu. Podle nepotvrzených informací jde o Gurlittova švagra, který uvedl, že přechovává v bytě 22 cenných uměleckých děl a žádal o jejich bezpečné uložení. Policisté je podle dnešní zprávy DPA odvezli na zajištěné místo, v sobotu pak zemský kriminální úřad Bádenska-Württemberska sdělil, že některé z nich mají souvislost s Gurlittovou sbírkou. Jejich původ a hodnotu musejí vyšetřovatelé teprve prověřit.

Delegace z úřadu spolkového kancléře podle informace magazínu Focus projednávala na bavorském ministerstvu spravedlnosti možnosti, jak rychle zveřejnit seznam obrazů zabavených Gurlittovi. Skutečnost, že se tak dosud nestalo, mimo jiné kritizovalo tento týden Židovské muzeum v Praze. „Domníváme se, že v oblasti restitucí takzvaného uloupeného umění je třeba maximální transparentnosti,“ řekla jeho mluvčí Jana Havlíková.

Na rychlé vyjasnění vlastnických nároků k obrazům naléhá německá vláda. „Vláda bude spolupracovat s bavorskými úřady a díla s nejasnou historií nabytí budou okamžitě zveřejňována, hlavně na internetu,“ řekl agentuře DPA mluvčí ministra kultury Hagen Philipp Wolf. 

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle řekl Focusu, že je mimořádně zvědavý na zabavená umělecká díla. Za mnohými obrazy se podle něj „zřejmě skrývají dramatické osudy utlačovaných a pronásledovaných lidí“. Případní oprávnění dědici by měli být co nejdříve vypátráni, aby mohli dostat zpátky majetek uloupený nacisty. 

V průzkumu agentury TNS-Emnid pro Focus se 85 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby byla Gurlittova sbírka vystavena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 3 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 4 hhodinami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.