Sarajevo - Bosenská policie vyšetřuje bombový útok na policejní stanici ve městě Bugonje. Při výbuchu patnáctikilové nálože přišel o život jeden policista, další byl těžce zraněn. Podle vyšetřovatelů stojí za teroristickým činem muslimští extremisté. Ti jsou pro Bosnu a Hercegovinu, nejzápadnější muslimský stát Evropy, stále větší hrozbou.
Žena zahalená od hlavy až k patě byla dříve v liberálním Sarajevu něčím nemyslitelným. Bosenská válka ale otevřela dveře extremismu. Do Bosny po roce 1992 dorazily asi dva tisíce mudžáhidů, kteří patřili k těm nejtvrdším odnožím radikálního islámu. Po válce jich zůstala jen hrstka a plán al-Káidy na zřízení základny v Bosně skončil fiaskem.
Do země však začaly plynout peníze ze Saúdské Arábie a spolu s nimi náboženský radikalismus. Centrem ortodoxního islámu je mešita krále Fahda. Vyrostla za peníze saúdské královské rodiny přímo mezi sarajevskými paneláky, které stále nesou stopy bojů. Novináři zde nemohou natáčet, aniž by se stali cílem násilí.
Za útok na islám přišla odveta
Ještě horší je situace ve vesnici Maoča, kde si islamisté založili miniaturní stát. Neuznávají bosenské zákony, řídí se šaríou a jordánským právem. V lednu do vesnice vtrhla policie a při největší policejní akci od konce války zatkla čtyři extremisty. Před několika dny přišla odveta – na policejní stanici v Bugonji odpálil člen islamistické buňky silnou nálož. Jeden z policistů nepřežil.
„Odborníci už léta na toto nebezpečí upozorňují. Vládě ale chybí vůle se s ním vypořádat, neboť si příliš zvykla na přísun saúdských peněz. Pořád ale platí, že v Berlíně nebo ve Vídni žije víc potenciálních teroristů než v převážně muslimské Bosně,“ hodnotí situaci šéfredaktorka deníku Oslobodenje Vildana Selimbegovićová. Jenže radikalismus tu má ideální živnou půdu. Ekonomika zápasí s více než 40procentní nezaměstnaností, politika s národnostní nenávistí. Země zažívá vlnu sebevražd mladých lidí, kteří nevidí žádnou perspektivu. A právě tu jim extremismus může nabídnout.
