Spojené státy začaly v Jižní Koreji rozmisťovat protiraketový štít

Nahrávám video

Den poté, co Severní Korea odpálila čtyři balistické rakety, začaly Spojené státy na jihokorejském území rozmisťovat části kontroverzního protiraketového šítu THAAD. S odvoláním na americkou armádu o tom informovala agentura AP. Severokorejská média také oznámila, že cílem balistických raket bylo případné zasažení amerických základen v Japonsku. Záměr vybudovat americký protiraketový štít na jihokorejském území kritizovaly Čína a Rusko, které se obávají, že radarový systém bude sledovat i jejich vojenské aktivity. Situaci kolem KLDR bude podle agentury AFP ve středu řešit na svém zasedání Rada bezpečnosti OSN.

Peking pohrozil, že přijme proti štítu protiopatření a že USA a Jižní Korea ponesou následky. „Čína přijme nutná opatření, aby bránila své zájmy a bezpečnost,“ uvedl mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang. „Vyzýváme všechny strany, aby skončily s rozmísťováním (štítu) a nevydávaly se na špatnou cestu,“ dodal. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že kvůli štítu se situace na Korejském poloostrově dostává do slepé uličky.

O rozmístění štítu THAAD už v únoru jednal v Soulu na své první zahraniční cestě ve funkci americký ministr obrany James Mattis. Proti záměru vybudovat protiraketový štít na jihokorejském území protestují Čína a Rusko, které již dříve varovaly, že přijmou blíže neupřesněná protiopatření. Mattis ale prohlásil, že žádná jiná země si nemusí kvůli štítu THAAD dělat obavy.

Soul a Washington počítají s tím, že systém THAAD by měl být plně funkční do konce tohoto roku. V úterý začal Washington na jih Korejského poloostrova přesouvat mimo jiné odpalovače raket.

„Pokračující provokace ze strany Severní Koreje, včetně včerejšího odpálení několika raket, jen potvrzuje prozíravost loňského rozhodnutí umístit v Jižní Koreji THAAD,“ uvedl admirál Harry Harris, velitel americké Tichomořské flotily.

Hlavní základny USA v Tichomoří
Zdroj: Militarybases.com

Rozmisťovat začaly USA v Jižní Koreji části štítu pouhý den poté, co KLDR odpálila čtyři balistické střely. Komunistická vláda tak reagovala na společná cvičení, která Jižní Korea a Spojené státy zahájily minulý týden. Incident odsoudily jak místní regionální mocnosti Čína, Japonsko a Jižní Korea, tak USA a západní státy, jako jsou Británie a Francie.

Cílem by byly americké základny v Japonsku

Severokorejská státní média uvedla, že cílem testu raket bylo v případě nutnosti zasáhnout základny „imperialistických sil agresora USA“ v Japonsku. Na japonských ostrovech v současnosti působí kolem 54 tisíc amerických vojáků. Všechny rakety dopadly ve skutečnosti do moře, tři z nich ale do výlučné ekonomické zóny Japonska.

Odpálení čtyř raket podle severokorejské státní agentury KCNA osobně nařídil a na místě pozoroval Kim Čong-un. Vůdce KLDR zároveň varoval, že situace na Korejském poloostrově je natolik vážná, že „může kdykoli vypuknout válka“.

Jihokorejská armáda sdělila, že střely doletěly přibližně tisíc kilometrů daleko a dosáhly výšky kolem 260 kilometrů. Podle jihokorejské armády se s největší pravděpodobností nejednalo o mezikontinentální střely schopné doletět na severoamerickou pevninu.

Sejde se Rada bezpečnosti OSN

Kvůli pondělnímu testu raket se podle AFP ve středu na žádost USA a Japonska sejde Rada bezpečnosti OSN. Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s japonským premiérem Šinzóem Abem v úterý Tokio ujistil, že stojí „stoprocentně“ za ním. Prezident a premiér se rovněž shodli, že pondělní severokorejské testy jsou jasným porušením rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která KLDR zakazuje testy balistických raket.

Na téma Severní Koreje spolu už v pondělí hovořili také ministři obrany USA a Japonska James Mattis a Tomomi Inada, uvedl Pentagon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 17 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 36 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 3 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.