Španělská prokuratura vyšetřuje bývalého krále Juana Carlose I. kvůli podezření z korupce

Španělská prokuratura předběžně vyšetřuje, zda se bývalý král Juan Carlos I. mohl dopustit trestného činu v případě zakázky na výstavbu vysokorychlostní železnice v Saúdské Arábii. Informují o tom v pondělí místní média. Podle nich případ před několika dny protikorupční prokuratura předala prokuratuře nejvyššího soudu.

Podle španělských médií se zkoumání prokuratury týká druhé fáze výstavby vysokorychlostní železnice (španělsky označované AVE) z Mekky do Mediny, na niž v roce 2011 získalo zakázku konsorcium španělských firem.

Španělská antikorupční prokuratura začala v prosinci 2018 vyšetřovat podezření, že v souvislosti se zakázkou dostalo několik osob, údajně včetně krále Juana Carlose I., celkem osmdesát milionů eur jako úplatek.

„Toto vyšetřování se soustředí na vymezení či vyloučení trestněprávní relevance skutků, které se staly po červnu 2014, kdy emeritní král přestal být chráněn imunitou pro hlavu státu podle článku 56.3 španělské ústavy,“ uvedla prokuratura v prohlášení.

Vyšetřování začalo na základě nahrávek

Podezření vyplynulo z nahrávek, které policie tehdy zabavila bývalému policejnímu komisaři Josému Villarejovi. Ten je stále ve vazbě a je podezřelý, že vydělal miliony eur prodejem informací, které jeho klienti pak využili k vydírání či zdiskreditování svých rivalů v médiích.

Na jedné z těchto nahrávek hovoří i bývalá milenka Juana Carlose I., německá podnikatelka Corinna Larsenová. Tvrdí na ní, že ji král využil k zakrytí svého majetku v cizině a tajných kont ve Švýcarsku.

Juan Carlos I. nastoupil na španělský trůn v roce 1975 po smrti diktátora Franciska Franka a byl respektovaným a velmi oblíbeným monarchou, mimo jiné pro své nestranné vystupování a neokázalý styl. Ke konci úřadování si ale pošramotil pověst mimo jiné výlety na lov do Afriky v době, kdy jeho zemi postihla ekonomická krize.

Tehdy mu také média přestala „tolerovat“ jeho mimomanželské aféry a mimo jiné psala o jeho poměru s Corinnou Saynovou-Wittgensteinovou, rozenou Larsenovou. Král překvapivě abdikoval v červnu 2014 ve prospěch svého syna Felipeho VI., který měl napravit pošramocenou pověst španělské monarchie, pokaženou tehdy i korupční kauzou králova zetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 4 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 4 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 8 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Teherán informoval o útoku na jaderné zařízení, Izrael se k němu nehlásí

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters. Jeruzalém však později odmítl, že by byl do úderu zapojen. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, uvedla íránská agentura. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael také podle AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...