Sobům ve švédské části Laponska hrozí hladomor. Letošní extrémně horké léto, lesní požáry a sucho zlikvidovaly ohromné plochy porostu. Ochránci i chovatelé požádali vládu, aby pomohla nakoupit krmivo, které by doplnilo prořídlé zimní pastviny. Jejich obnova bude trvat nejmíň tři dekády.
Chov sobů – tradice, která trvá po staletí. Pro původní sámské obyvatelsko v Laponsku je často jediným zdrojem obživy. Teď se k boji za práva často diskriminovaných Sámů přidal i boj za zachování přirozeného prostředí. A na vině nejsou jen klimatické změny.
„Doly, větrná energie, vodní energie, lesnictví, cestovní ruch. Kvůli tomu všemu ubývají pastviny pro naše soby,“ vypočítává důvody švédská pastevkyně Anja Fjallgrenová.
Pětadvacetiletá Anja mezi Sámy vyrostla a ví o nich všechno. Sucho, jaké bylo toto léto, prý v oblasti kolem severního polárního kruhu nezažila. Dopady lesních požárů se podle jejího názoru ještě teprve vyjeví. „Nevíme, jak přesně budou sobi reagovat na rozsah lesních požárů. Ale víme, že jsme přišli o velkou část lišejníků, které jsou jejich oblíbenou potravou,“ dodává.
Alternativou k lišejníkům, ovšem poměrně problematickou, jsou výsadby exotických druhů stromů – třeba speciálních druhů borovic. „(Borovice pokroucená) má silnou biomasu, takže pokud se vysází špatně nebo pokud je hodně sněhu, sobi a pastevci se k nim přes větve jen těžko proderou,“ zdůrazňuje Fjallgrenová.
Neurvalé chování velkých firem
Sámské území podle ekoaktivistů často válcují i velcí mezinárodní hráči, kteří panenskou přírodu narušují těžbou a dalšími aktivitami. „Velké mezinárodní firmy, co stojí za známými značkami, které používáme každý den, expandují do posledních původních lesů,“ kritizuje chování nadnárodních korporací Lina Burneliusová z organizace Greenpeace Nordic.
Skoro pět tisíc chovatelů sobů teď kvůli kombinaci vlny veder, rozsáhlé těžby a mizejícího lišejníku neví, jak v průběhu zimy nakrmí na čtvrt milionu zvířat.
