Slovinsko postaví na hranici s Chorvatskem bariéry proti migrantům

V zájmu usměrnění proudu migrantů postaví Slovinsko na hranicích s Chorvatskem „dočasné technické překážky“. Premiér Miro Cerar nicméně ujistil, že nepůjde o zavření hranic. V případě nutnosti se ale podle něj postaví plot. Za prvních deset měsíců letošního roku překročili migranti bez potřebných dokumentů hranice Evropské unie ve více než 1,2 milionu případů.

„Nezavíráme hranice. Chceme zajistit kontrolovaný a bezpečný proud migrantů a zabránit humanitární katastrofě,“ řekl slovinský ministerský předseda.

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová slovinské rozhodnutí přivítala. „Schengenský systém stojí a padá se zajištěním vnějších hranic,“ prohlásila. Rakouský kancléř Werner Faymann uvedl, že je v zásadě také pro zajištění vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu, především pak v Řecku a v Itálii. Všechna ostatní opatření prý ale vedou k tomu, že se pouze změní trasy běženců a nesnižuje se počet migrantů přicházejících do Evropské unie. 

Německá kancléřka Angela Merkelová označila rozhodnutí Slovinska za projev nedostatečné běženecké politiky EU a za důkaz, že je naléhavě třeba společného evropského řešení. „Ano, současná situace je neudržitelná a potřebujeme větší ostrahu hranic, ale to neznamená, že uděláme z Evropy nedobytný hrad. Musíme najít způsob, jak hranice chránit, ale zároveň být solidární,“ poznamenal eurokomisař pro migraci Dmitris Avramopoulos.

Od poloviny října, kdy Maďarsko uzavřelo hranice s Chorvatskem, a odklonilo tím trasu migrantů mířících do západní Evropy přes Slovinsko, prošlo touto malou bývalou jugoslávskou republikou přes 170 tisíc běženců. Úřady očekávají, že v několika příštích dnech jich dorazí dalších asi 30 tisíc.

Nahrávám video

V Rakousku by letos mohlo podat žádost o azyl až 95 tisíc lidí, řekl večer televizi ORF šéf rakouského azylového úřadu Wolfgang Taucher. Během letoška má být z podaných žádostí o azyl podle něj vyřízeno zhruba 35 tisíc. Loni bylo v alpské republice, která má přes 8,5 milionu obyvatel, podáno přibližně 28 tisíc žádostí o azyl a předloni 17 tisíc.

Migranti od ledna překročili hranice EU v 1,2 milionu případů

Za prvních deset měsíců letošního roku překročili migranti bez potřebných dokumentů hranice Evropské unie ve více než 1,2 milionu případů. Podle statistik evropské agentury na ochranu vnějších hranic Frontex to je čtyřikrát více než za stejné období loňského roku.

Celkový počet migrantů bez potřebných dokladů, kteří přišli do Evropské unie, je ale nižší než uvedených 1,2 milionu. Řada lidí totiž přichází přes Řecko, a musí tak opustit schengenský prostor při vstupu do Makedonie a znovu do něj vstoupit v některé ze středoevropských členských zemí EU, například ve Slovinsku či Maďarsku. Frontex je tedy ve statistice započítá dvakrát.

Z Turecka do Řecka, které leží na počátku nejvytíženější migrační trasy z Blízkého východu do Evropy, přešlo jen za říjen více než 150 tisíc lidí. Od počátku letošního roku do konce října tak mezi tureckým pobřežím a řeckými ostrovy přeplulo už více než 540 tisíc lidí. Nejvíce běženců pochází stále ze Sýrie, stoupá ale i počet Afghánců, uvedl Frontex.

Naproti tomu z pobřeží severní Afriky, z níž se migranti plaví nejčastěji do Itálie, se na cestu vydalo v říjnu jen 8500 lidí. Loni v říjnu jich bylo dvakrát více. Celkem za prvních deset měsíců tohoto roku přeplulo z Libye do Evropy asi 140 tisíc migrantů. Pokles je způsoben zhoršujícím se počasím i nedostatkem lodí, které libyjští pašeráci lidí potřebují. 

Migranti na řecko-makedonské hranici
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Francouzská policie se znovu střetla s uprchlíky v Calais

Nové potyčky vypukly v noci na úterý v blízkosti severofrancouzského přístavního města Calais mezi policií a asi 250 uprchlíky, kteří se pokoušeli ukrýt v nákladních vozidlech jedoucích do Británie. Informují o tom tamní úřady. Podle policejních zdrojů musely pořádkové síly několikrát použít i slzný plyn.

„Policie musela opakovaně vytlačovat migranty,“ řekl mluvčí prefektury Pas-de-Calais. Dodal, že jedenáct policistů utrpělo lehká zranění, když na ně uprchlíci házeli různé předměty.

Běženci rozmontovávali silniční značení a házeli ho do vozovky, aby donutili kamiony zpomalit, a mohli se tak do nich snáze dostat. Uprchlíkům přišly na pomoc také skupinky aktivistů proti globalizaci a příslušníků extrémní levice.

Policie se s přistěhovalci střetla i o předchozí noci, kdy utrpělo drobná zranění šestnáct lidí.

„Dosud migranti ustupovali, když proti nim policisté zakročili. Teď ale přicházejí s kameny,“ uvedl policejní zdroj.

Podle francouzského ministerstva vnitra je asi 4500 migrantů v divokém tábořišti zvaném Džungle východně od Calais, kde čekají na příležitost, aby se pomocí kamionu, vlaku či případně lodě dostali do Británie. V polovině října byl v táboře přítomen rekordní počet asi 6 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 2 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 5 mminutami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
18:18Aktualizovánopřed 6 mminutami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 25 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 7 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 11 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.