Situace v Gruzii se vyhrocuje, země vyhlásila válečný stav

Tbilisi - Gruzínský parlament schválil vyhlášení "válečného stavu". Příslušný dekret má platit ode dneška po dobu patnácti dnů. Gruzínský prezident Michail Saakašvili kromě toho požádal parlament, aby schválil stanné právo v zemi, čímž reaguje na vývoj v separatistické Jižní Osetii, který provází přímá vojenská konfrontace mezi Gruzií a Ruskem. Ruská armáda zase oznámila, že vytlačila gruzínské ozbrojené síly z jihoosetinské metropole Cchinvali. V Jižní Osetii je podle posledních zpráv již nejméně 1600 mrtvých, do Ruska kromě toho mělo uprchnout 30 tisíc Jihoosetinců. Situace v Gruzii se tak dál vyhrocuje, přičemž výzvy ke klidu zbraní jsou zatím bez odezvy. K diplomatickému řešení konfliktu vybízejí Evropská unie, Spojené státy a NATO.

ČT24 se bude situaci v Gruzii podrobně věnovat ve speciálním pořadu, který začíná dnes ve 20:00.

„Dnes podepíši dekret o vyhlášení stanného práva a požádám parlament o jeho schválení,“ prohlásil Saakašvili při zasedání gruzínské Bezpečnostní rady, které v přímém přenosu vysílala místní televize. S ohledem na převahu Saakašviliho stoupenců v poslaneckých lavicích je souhlas parlamentu považován za formalitu. Gruzínský prezident řekl, že ho k vyhlášení stanného práva nutí skutečnost, že „Gruzie nyní čelí ruské vojenské agresi“. Ruská armáda silou odpověděla na páteční pokus gruzínských oddílů ovládnout prorusky orientovanou Jižní Osetii, kterou Gruzie považuje za své území.

„Prezident Saakašvili nejdříve předevčírem prohlásil, že respektuje příměří, které tam bude, a za několik hodin na to začal útok, který znamenal, že hlavní město Jižní Osetie se ocitlo prakticky v troskách,“ okomentoval situaci Jan Petránek, podle nějž poslední zprávy hovoří již o 1600 zabitých civilistech. „Na situaci zareagovalo Rusko, protože 150 mužů v modrých přilbách bylo zraněno a 12 ruských mírotvorců bylo zabito,“ dodal Petránek.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že ruští vojáci mají za úkol přinutit Gruzínce k míru, Jižní Osetie podle něj čelí humanitární katastrofě. „Kvůli agresi z gruzínské strany se objevilo mnoho vážných humanitárních problémů. Ti, kdo tuto situaci způsobili, by za ní měli převzít zodpovědnost,“ uvedl Medveděv. Ruské jednotky na gruzínském území jsou však pro Gruzii zásahem do národní suverenity, a z Iráku se tak má zpátky do země vrátit na dva tisíce gruzínských vojáků.

Boje v Gruzii pokračují, z Jižní Osetie prchají do Ruska tisíce civilistů

Vedle bojů především v jihoosetském městě Cchinvali, které je správním střediskem autonomie trvající na své nezávislosti na Tbilisi, byly ohlášeny i ruské nálety na gruzínské cíle mimo Jižní Osetii. Bombardování čelila vojenská základna v Tbilisi, město Gori a také ropovod, který spojuje Kaspické moře se Středozemním. V oblasti jsou desítky ruských tanků a obrněných vozů.

Americký prezident George Bush v souvislosti s tím řekl, že útoky mimo oblast Jižní Osetie mohou konflikt nebezpečně vyhrotit a urgoval Rusko, aby ukončilo bombardování s tím, že „územní celistvost Gruzie musí být respektována“. Podle posledních zpráv však boje pokračují. Dvě ruské stíhačky byly sestřeleny a jednoho ruského pilota už vyslýchají gruzínské síly, které ho zajaly.

Před boji prchají z Jižní Osetie na sever tisíce civilistů. Poslední zprávy mluví o 30 tisících obyvatel, což by podle Petránka znamenalo, že polovina obyvatel Jižní Osetie uprchla do Severní Osetie, neboli do Ruska. Severní Osetie totiž patří do soustavy ruské federace, zatímco Jižní Osetie je stále součástí Gruzie.

Výzvy ke smíru nepomáhají, lidé proti konfliktu demonstrují

Výzvy od Evropské unie, Spojených států nebo NATO ke klidu zbraní nepomáhají, Rada bezpečnosti OSN se zatím navíc nedokázala dohodnout na textu rezoluce, která by obě strany vyzvala k ukončení konfliktu. „Po konzultacích jsme připravili návrh rezoluce. Někteří členové rady bezpečnosti ale potřebují více času. Proto se sejdeme znovu,“ upřesnil předseda Rady Bezpečnosti OSN Jan Grauls. Na třetím zasedání Rady bezpečnosti OSN mluvil jak představitel Gruzie, tak představitel Ruska Vitalij Čurkin který řekl, že „když Gruzínci postříleli 1500 jihoosetinských občanů, tak lze mluvit jenom o tom, že Gruzie se vůči Jižní Osetii dopouští Genocidy“.

Zraněná žena leží před troskami vybombardovaného domu v gruzínském městě Gori.
Zdroj: George Abdaladze/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skoro třetina lidí, kteří vtrhli do Ceuty, se vrátila do Maroka

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 60 tisíc migrantů, asi 25 tisíc se jich ale vrátilo zpět. Nejméně 34 lidí utonulo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
09:37Aktualizovánopřed 30 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování

Ruská armáda začala k útokům v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny používat nové typy dronů, řekl stanici Suspilne Donbas voják 30. samostatné mechanizované brigády Volodymyr. Podle šéfa městské vojenské správy Vadyma Ljacha město denně čelí také útokům naváděných leteckých pum a raketového dělostřelectva. Sílící ostřelování mění každodenní život obyvatel, komplikuje dopravu i fungování zdravotnických služeb a zvyšuje tlak na evakuaci, zatímco ruské jednotky se pokoušejí postupovat směrem k tomuto městu.
před 1 hhodinou

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost.
před 3 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 4 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 6 hhodinami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.