Šéf zpravodajské služby izraelské armády rezignoval

Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva v pondělí podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. V rezignačním dopise nyní uvedl, že zpravodajská jednotka nesplnila úkol, který jí byl svěřen. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde, až bude jmenován jeho nástupce. Po 38 letech služby opustí i armádu.

Podle agentury AP je Haliva prvním vysokým představitelem, který odchází kvůli selhání izraelských služeb a úřadů v souvislosti s loňským útokem ozbrojenců z teroristického hnutí Hamás.

Podle prohlášení armády vyvodil Haliva svou „velitelskou odpovědnost“ v souvislosti s útokem ze 7. října, při kterém podle izraelských úřadů zemřelo na dvanáct set lidí a 250 dalších bylo zavlečeno do Pásma Gazy.

„Zpravodajská jednotka pod mým velením nesplnila úkol, který nám byl svěřen,“ citovala agentura AFP z rezignačního dopisu generála. „Od té doby si tento černý den (7. říjen) nosím s sebou. Den po dni, noc po noci,“ uvedl dále Haliva, který vyzval k vytvoření vyšetřovací komise, která by objasnila veškeré okolnosti teroristického útoku.

„Nezvládli jsme úkol“

Izraelský tisk citoval deset dnů po útoku z dopisu, který Haliva rozeslal vojákům. V něm generál uvedl, že za útok palestinského hnutí Hamás a jeho spojenců na izraelské území v okolí Pásma Gazy může selhání tajných služeb. „Nezvládli jsme úkol, za toto selhání jsem plně odpovědný,“ stálo v dopise.

Odchod náčelníka armádní zpravodajské služby by mohl otevřít dveře k dalším rezignacím mezi představiteli izraelského bezpečnostního aparátu v souvislosti s loňským teroristickým útokem, uvádí agentura AP. Podle ní však není zcela jasné načasování tohoto kroku. Dříve Haliva tvrdil, že z funkce odejde, až válka skončí.

Podle většiny Izraelců však nastal čas, aby ve funkcích skončili lidé, kteří nesou odpovědnost za selhání, jež umožnila ozbrojencům loni v říjnu zaútočit na izraelské území. Píše to server The Times of Israel s odkazem na nový průzkum, kde se pro to vyjádřilo 62 procent respondentů. Častěji po rezignaci volají příznivci opozičních stran než vládní pravice.

Borek: Selhání bylo monumentální a rezignace není poslední

„S jistotou se dá říct, že to není poslední rezignace. Navíc některé rezignace se už objevily, často i ze 'zdravotních důvodů' už byly a určitě budou další. Protože to selhání bylo monumentální,“ uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Připomněl, že hned po 7. říjnu se některé osobnosti ve velení izraelské armády i zpravodajských služeb vyjadřovaly v tom smyslu, že chápou svůj díl odpovědnosti. „Armáda nyní provádí vnitřní audit toho, jaká selhání nastala 7. října a zejména před ním. Audit má být hotov zhruba v červnu letošního roku,“ míní Borek. Později podotkl, že se nyní objevují kusé informace, které jsou ale zneklidňující.

Nahrávám video

„Jsou tam zprávy o tom, že dlouhé týdny, spíše měsíce před útokem Hamásu pozorovali a hlásili různí lidé – ať už z řad vojáků, nebo vojaček, které sloužily v pozorovacích pohraničních jednotkách, nebo dokonce civilisté a různí nadšenci do komunikačních technologií – podezřelou intenzitu a zejména podezřelé detaily opakovaných cvičení komand, která patří pod Hamás,“ uvedl Borek.

„Jsou tam takové detaily, jako že v oněch cvičných prostorech, které si Hamás v Pásmu Gazy vybudoval, se u maket izraelských vesnic používala stejná žlutá ocelová vrata, která jsou známkou pohraničních vesnic.“

Podobné zprávy se podle něj sice dostávaly výše, ale někde se ztrácely. „Nedokázalo se zajistit, aby šly nejvýše a byl z nich sestaven komplexní obraz toho, že Hamás chystá fakticky vojenskou operaci.“ Za to jsou viněny právě zpravodajské služby, ale nelze opomenout ani politickou reprezentaci.

Nyní Izrael podle něj vede válku a má urgentní úkoly hned na několika frontách. „Tato věc kromě běžného personálního taktizování může oddalovat personální politiku vyrovnávání se se 7. říjnem. Mnoho z těch lidí, kteří jsou jednou nohou nakročeni, nebo budou nakročení pryč ze své funkce, se nyní podílí na každodenním zvládání oné naprosto urgentní situace.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 20 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 43 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...