Hluboká n. Vlt. - Česká republika je pro rychlé začlenění zemí Balkánu do Evropské unie. I proto je třeba, aby Praha co nejdříve ratifikovala Lisabonskou smlouvu reformující instituce EU. Před dnešním jednáním ministrů zahraničních věcí zemí EU na zámku v Hluboké nad Vltavou to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Ministři dnes budou jednat i s delegacemi balkánských států.
Další rozšiřování 27členného bloku komplikují problémy kolem ratifikace Lisabonské smlouvy stávajícími členskými zeměmi unie. Z některých států zaznívá, že bez tohoto dokumentu nelze v rozšiřování pokračovat. Smlouva adaptuje unijní instituce na fungování unie o velkém počtu členských zemí.
Praha v minulosti dávala najevo, že i bez smlouvy lze blok rozšířit. Schwarzenberg ale dnes řekl, že i kvůli rozšíření musí Česko dokument ratifikovat. „Je v našem nejvyšším národním zájmu, abychom to také co nejdřív ratifikovali. Musí se to podařit,“ řekl ministr o dalších osudech dokumentu. Ten už schválili poslanci, ale stále se čeká na rozhodnutí Senátu.
Karel Schwarzenberg:
S tím, jak pokračuje evropská integrace a vyjednávání s kandidátskými zeměmi (Chorvatsko, Makedonie a Turecko), není spokojen italský ministr zahraničí Franco Frattini. „Neposunujeme se v přístupových jednáních s Chorvatskem, což je politováníhodné. Ale jde tu i o ostatní země Balkánu včetně Srbska, se kterým bychom měli jednat o zrušení vízové povinnosti,“ uvedl dnes Frattini.
Chorvatské přistupování k EU komplikuje kvůli dvoustrannému hraničnímu sporu Slovinsko. Tato země vstoupila do EU v roce 2004 a blokuje přístupová jednání Chorvatska. Finský ministr Alexander Stubb soudí, že do Chorvatska by měla EU vyslat jasný signál. „Čím dříve se stane členem, tím lépe,“ řekl.
„Zemím západního Balkánu musíme dát kladnou zprávu,“ zdůraznil také Frattini. Například Srbsko si podle něj zaslouží co nejrychlejší uvolnění vízového režimu, cestování je prý nutné zjednodušit i pro další země včetně Albánie.
Srbsko podepsalo s EU takzvanou stabilizační a asociační dohodu. Nynější české předsednictví EU doufalo, že země podá přihlášku do EU do léta, tedy ještě během českého vedení unie. Srbský list Danas ale v pátek napsal s odvoláním na srbské diplomaty, že se to nejspíš nestane. Sbližování Bělehradu s unií nejvíce ztěžuje otázka posledních údajných srbských válečných zločinců na svobodě, generála Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče, na jejichž vydání mezinárodnímu soudu EU trvá.
