Saúdové rozšiřují arzenál. S Moskvou uzavřeli zbrojní dohodu za miliardy

Saúdská Arábie uzavřela s Ruskem předběžnou dohodu o dodávkách zbraní za 3,5 miliardy dolarů – čili osmdesát miliard korun. Po uzavření květnových obchodů s americkými zbrojaři, ke kterým došlo během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, se jedná o další rozšiřování saúdskoarabského arzenálu.

„Zahájili jsme nové kolo rozhovorů a uzavřeli předběžnou dohodu za 3,5 miliardy dolarů (asi 80 miliard Kč),“ oznámil ředitel státní společnosti Rostech Sergej Čemezov. „Pravda, Saúdové si kladli podmínku, že kontrakt bude platit, pokud jim předáme část technologií a zahájíme výrobu na území království.“

Zbrojní konglomerát Rostech vznikl před deseti lety s cílem napomáhat vývoji, výrobě a vývozu sofistikovaných výrobků určených pro civilní i vojenské použití. Zahrnuje stovky organizací, včetně čtrnácti holdingů, z nichž jedenáct působí ve sféře zbrojního průmyslu.

Podle Čemezova nyní ruská strana přemýšlí o tom, jak saúdským požadavkům vyjít vstříc, za nejsnazší považuje postavit v Arábii závod na výrobu střelných zbraní koncernu Kalašnikov; ten ve světě proslul výrobou legendární útočné pušky AK-47 a jejích nástupců.

Americké dohody za sto miliard

Zájmem o produkci ruských zbrojařů Rijád pokračuje v posilování svého vojenského arzenálu, na kterém země pracovala už během květnové návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Během ní Saúdská Arábie uzavřela s USA smlouvu o nákupu zbraní za 110 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč) spolu s právem koupit během příštích deseti let zbrojní vybavení za dalších 350 miliard dolarů. Už v prosinci ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že Rijád koupí nákladní vojenské vrtulníky Chinook společně s vybavením a technickou podporou za 3,5 miliardy dolarů (zhruba 83 miliard Kč).

Američany přitom Saúdové podvazují stejně jako Rusy; součástí květnových saúdsko-amerických smluv byla i dohoda s Boeingem, že v zemi založí společný podnik, který má poskytovat servis řadě typů armádní techniky. Další společný podnik by měl zajišťovat technickou podporu civilním i vojenským vrtulníkům Boeingu v zemi.

Cílem zbrojních dohod je posílení obranných kapacit království a jeho spojenců v oblasti tváří v tvář možnému ohrožení ze strany šíitského Íránu, který vnímá jako hlavního rivala v zápase o hegemonii nad Blízkým východem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.