Moskva - Návrh amerického prezidenta Baracka Obamy na snížení jaderného arzenálu USA a Ruska přijal ruský tisk rozporuplně. Podle britského listu The Times by snížení mělo činit až 80 procent na tisíc hlavic. Kromě vítání této převratné změny americké politiky nechybí ani varování, že na cestě k dohodě je mnoho překážek, že po takovém snížení by ruské rakety nemusely překonat americký protiraketový štít a že Rusko by se odzbrojilo i vůči Číně.
„Obama vyhlásil závody v odzbrojení?“ ptá se na titulní straně list Izvestija, považovaný za blízký Kremlu. Radikální snížení jaderného potenciálu by ušetřilo obrovské peníze v situaci, kdy vyschl proud petrodolarů, a Obamova údajná ochota zřeknout se rozmístění protiraketové obrany v Česku a v Polsku by se stala „jedním z největších úspěchů ruské diplomacie“. Pak by stačilo dodat, že Ukrajinu a Gruzii nepřijmou do NATO bez ruského souhlasu, a „nová studená válka by díky Obamovi skončila“, píše deník.
Současně však upozorňuje, že bez jaderného štítu jako nejspolehlivější záruky bezpečnosti by se Rusko v srpnové válce s Gruzií ocitlo ve stejné situaci jako Srbsko za dob Slobodana Miloševiče. „Čím více má Moskva jaderného arzenálu, tím USA mají menší šance časem vybudovat účinnou protiraketovou obranu, která by výrazně neutralizovala 'ruskou hrozbu'.“
Nelze ani zapomenout, že jaderný štít chrání Rusko nejen před USA, ale i před Čínou. „Dokud náš jaderný potenciál převyšuje čínský, nemusíme se o bezpečnost Sibiře a Dálného východu příliš bát,“ zdůrazňuje Izvestija.
Kommersant cituje nejmenovaného představitele ruské diplomacie, který informaci o Obamově návrhu vítá jako pozitivní signál z Washingtonu. Ale k návrhům je záhodno přistupovat „ostražitě a hlavně s tím, aby bylo přihlédnuto k našim strategickým zájmům a znepokojením“.
List podotýká, že obě země nejprve musejí vyřešit řadu vážných problémů. Rusko trvá nejen na snížení počtu jaderných hlavic, ale i jejich nosičů, Washington za George Bushe odmítal do dohod zahrnout i hlavice neumístěné na nosičích, Rusko by do dohod chtělo zahrnout i vysoce přesné nejaderné zbraně, Washington zase může žádat omezení taktických jaderných zbraní.
Cituje i vyjádření ruského představitele při NATO Dmitrije Rogozina, že „omezení útočných potenciálů musejí provázet záruky, že se nebudou vylepšovat obranné systémy“, což se především týká protiraketové obrany.
Obama se podle listu sotva zřekne již uzavřených dohod s Prahou a Varšavou, ale může je s odvoláním na krizi zmrazit. Zda to uspokojí Moskvu, se může ukázat při dubnové schůzce obou prezidentů, které má v březnu předcházet jednání šéfů diplomacií. „Washington bude muset přistoupit na ústupky v řadě otázek, bez nichž se nelze dohodnout,“ usoudil závěrem Kommersant.
Alexej Malašenko z moskevského centra Carnegie v listu Novyje izvestija soudí, že dohoda o snížení počtu jaderných zbraní a protiraketová obrana ve východní Evropě se budou posuzovat v jednom balíku. „Pro Rusko by Obamův návrh byl výhodný, je ale otázka, nakolik bude vyhovovat jestřábům, zvyklým hledat vnějšího nepřítele,“ upozorňuje expert.
Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov v listu Gazeta uvedl, že dohoda by se měla týkat nejen Ruska a USA, ale i dalších jaderných mocností, včetně Indie, Pákistánu, Izraele a Severní Koreje.
„Množství jaderných hlavic navržených Barackem Obamou nestačí Rusku k jadernému odstrašování USA… a Pekingu,“ varoval v listu RBK Daily moskevský analytik Alexandr Chramčichin. Američané by podle něj snížený ruský arzenál mohli zneškodnit i bez použití vlastních jaderných zbraní a Rusko by zůstalo bez ochrany před čínskými raketami, z nichž většina do USA ani nedoletí. Drtivá čínská převaha v živé síle by pak podle experta mohla vést Peking k pokušení řešit územní spory s Ruskem silou.
Izvestija připomíná i starý vtip o setkání tehdejšího sovětského a amerického vůdce, kdy James Carter šeptne Leonidu Brežněvovi: „Říkám ti, že jsme neměli odzbrojovat..“ A v tom už čínský bachař křičí: „Procházka skončila, vraťte se do cel!“
