Moskva - Pod černo-žluto-bílými vlajkami „imperiálního Ruska“ pochodovaly tisíce nacionalistů moskevskou čtvrtí Ljublino. K účasti vyzval také opoziční vůdce Alexej Navalnyj, který byl jejich aktivním návštěvníkem v minulosti. Letos ale nepřišel – prokremelská média by totiž jeho účast mohla použít proti němu. Podle nacionalistů mohou imigranti za zločinnost a připravují Rusy o práci. Policie při pochodu zadržela zhruba 30 lidí.
„Ruský pochod“ se odehrával za přísného dohledu policie. Místní obchody zůstaly zavřené. Trasa pochodu byla lemována kovovými zábranami a policisté a jejich dobrovolní pomocníci byli rozestavěni v metrových rozestupech. Za průvodem šla jednotka se psy a v záloze byla i vojska ministerstva vnitra. V závěru však přece jen došlo na potyčku s „těžkooděnci“ a k zatýkání „provokatérů“. „Policie zadržela asi tři desítky lidí, a to za používání masek, drobná porušení pořádku, vykřikování nacistických hesel a používání zakázaných symbolů,“ ohlásilo ministerstvo vnitra.
Richard Sobolev, účastník pochodu
„Přišli jsme na tenhle pochod, abychom ukázali, že Rusové existují, že nám nikdo nemůže nic zakázat, že nikdo nemůže zlomit duši ruského člověka. Nakonec dosáhneme spravedlnosti a Kavkazané odsud vypadnou. Všichni ti imigranti prostě odejdou, to je vše, co chceme.“
Organizátoři žádali původně o povolení pochodu 30 tisíc lidí, ale úřady přistoupily jen na poloviční počet. Prokuratura varovala vůdce nacionalistů Dmitrije Děmuškina, že nestrpí žádné porušení pravidel, zejména překročení povoleného množství účastníků. Soudě podle nálady je tu už více než 20 tisíc lidí,„ prohlásil před polednem Děmuškin, dodal však, že přesný počet účastníků ohlásí až večer. Podle policie ale dorazilo “jen„ zhruba 8 tisíc lidí. Děmuškin a jeho společníci vyrazili na pochod s transparentem “Dneska mešita, zítra džihád".
„Práva Rusů nejsou v zákonech dostatečně zastoupena. Například Tatarstán má vlastní parlament a vlastního prezidenta. Každý má svá teritoriální práva, kulturní autonomii a své představitele. Rusové nic takového nemají. Máme prezidenta celého Ruska, ale neexistuje zvláštní zástupce Rusů, který by mohl hájit jen naše zájmy,“ konstatoval Děmuškin.
Přišli také pravoslavní kozáci či „ultras“ z řad fotbalových fanoušků - a vůbec poprvé se dostavili i levičáci ze zakázané strany „nacionálních bolševiků“ s tradičními „protikapitalistickými hesly“.
Poslanec Vladimir Žirinovskij:
„Vlastní obchody, kluby, diskotéky, bary. Mají všechno. Jsou chamtiví a drzí. Naše lidí bijí a zabíjejí.“
Pochodem žila i další velká ruská města
„Ruské pochody“ se konaly i v dalších městech. V Petrohradě pochod nacionalistů přerostl v potyčky, při nichž policie na severu města zadržela téměř sto lidí. Maskovaní výtržníci tam vtrhli do vagónů metra stojícího ve stanici, vyháněli cestující a hledali mezi nimi přistěhovalce. Jejich oběťmi se stali nejméně tři muži z Kavkazu, o jejich stavu ale policie nepodala žádné informace.
Na jednom z petrohradských trhů se podle očitých svědků dokonce střílelo, když se skupiny ozbrojených mladíků pokusily napadnout trhovce ze střední Asie. V centru města před Zimním palácem policie v zárodku rozehnala další akci nacionalistů, kteří vyzývali k útokům na „neslovanské“ přistěhovalce.
V Novosibirsku asi tisícovka lidí protestovala proti stavbě mešity a žádala „nulovou kvótu“ pro zaměstnávání cizinců v příštím roce. Zazněly i požadavky zrušit paragraf trestního zákoníku o „podněcování národnostní záště“. Ve Volgogradu zadrželi strážci pořádku asi 70 „ruského pochodu“.
Rusko dnes slaví „Den národní jednoty“, jež zavedlo v roce 2005 jako náhražku za oslavy bolševické revoluce, připadající za sovětských dob na 7. listopadu. Někdejšímu revolučnímu svátku, zrušenému v roce 2004 přes protesty komunistů, by podle průzkumu agentury FOM dala přednost polovička Rusů. Nový svátek je stále častěji spojován s „Ruskými pochody“.
Vzhledem k hrozícím útokům extremistů se cizincům „neslovanského zjevu“ doporučuje raději v Moskvě nevycházet na ulice. Etnické nepokoje nedávno vyvolala vražda pětadvacetiletého Rusa, z níž soud obžaloval Ázerbájdžánce. Čin vyprovokoval násilnosti ve čtvrti Birjuljovo, obývané převážně přistěhovalci. Policie později ohlásila akci, při které chce zkontrolovat miliony bytů, kde by mohli přistěhovalci ilegálně přebývat.
Podle oficiálních údajů moskevského zastupitelstva pracuje v metropoli s úředním povolením 800 tisíc cizinců, zejména přistěhovalců z Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Nezávislé organizace ale hovoří o tom, že v Moskvě a jejím okolí žije s povolením i bez něj pět až sedm milionů přistěhovalců. Na zločinnosti se údajně v Moskvě cizinci podílejí ze zhruba 40 procent.
