Bukurešť - Mezi Rumunskem a Ukrajinou se schyluje k rozuzlení dlouhodobého sporu o Hadí ostrov v Černém moři. Pod ním se totiž ukrývají velké zásoby zemního plynu. Nové ložisko by bylo pro obě země výhrou - zvláště s ohledem na nedávnou krizi s dodávkami této suroviny z Ruska. Obě strany svůj spor předložily haagskému tribunálu, ten o rozdělení sedmnáctihektarového černomořského surovinového pokladu rozhodne 3. února.
Rumunsko každoročně vytěží více než 11 miliard kubických metrů plynu. Strategický význam těchto zásob se naplno ukázal v době, kdy přestal proudit přes Ukrajinu ruský plyn. Rumunsko je na ruských dovozech závislé jen asi z jedné třetiny, zbytek své spotřeby dokáže pokrýt z vlastních zdrojů. Kvůli zastaralé infrastruktuře přitom přijde o třetinu své energie na cestě od výrobce ke spotřebiteli. Už za druhé světové války byla rafinerie v rumunské Ploješti nejdůležitějším Hitlerovým zdrojem ropy a zemního plynu a také jedním z nejbombardovanějších míst v dějinách Evropy.
Rumunsko plynové krizi vzdorovalo daleko snáz než jeho sousedé, kteří jsou často na ruských dodávkách závislí. V sousedním Moldavsku proto sílí hlasy po užším napojení na Bukurešť. Země byla před druhou světovou válkou součástí rumunského státu a s Rumunskem sdílí společný jazyk a kulturu. Kišiněvská vláda se ale v minulých letech rumunských ambicí bála a snažila se manévrovat mezi Evropou a Ruskem, problémy s plynem ale ukázaly potřebu spolupráce.
Rumunská vláda chce mít k dispozici ještě mnohem víc surovin. Své naděje spojuje s ani ne kilometr dlouhým kusem skalnaté části v Černém moři. Tak zvaný Hadí ostrov ve svém podloží skrývá kromě zemního plynu také asi deset milionů tun ropy. Díky těmto ložiskům by Rumunsko bylo nezávislé na cizím plynu dalších 20 let.
