Íránský prezident Hasan Rouhání pokračuje ve dvoudenní návštěvě Itálie. Po jednání s prezidentem a premiérem ho přijal i papež František. Rouháního cesta, na které ho doprovází více než stovka íránských podnikatelů, má za cíl obnovit ekonomickou spolupráci s evropskými státy, dlouho přerušenou mezinárodními sankcemi. Íránský prezident nebyl na oficiální návštěvě Evropy šestnáct let.
Írán byl dlouhá léta izolován kvůli svému kontrovezrnímu jadernému programu. Po nedávném podepsání dohody o jeho omezení ale západní země sankce zrušily a Írán může začít obnovovat zpřetrhanou spolupráci.
Nejen obchod byl ale tématem jednání s italským premiérem Matteem Renzim. Podle očekávání se dostalo i na boj proti terorismu.
„Vždycky jsme byli v přední linii v boji proti terorismu. Kdyby se Írán nechopil této role, byli bychom dnes v mnohem složitější situaci. Spolupracovali jsme dobře s Itálií v mnoha oblastech a musíme v tom pokračovat, abychom zajistili skutečný mír na Blízkém východě,“ řekl Rouhání.
„Podepsali první dohody, a to je teprve začátek. Jsou tu oblasti, kde musíme spolupracovat více,“ uvedl po setkání s Rouháním italský premiér Matteo Renzi. Jen v Itálii má íránský prezident podepsat obchodní smlouvy za 17 miliard eur. V Íránu mají svou činnost obnovit či zahájit například italská ropná společnost Saipem, stavební firma Danieli, která se specializuje na výstavbu oceláren, či rejdařská společnost Fincantieri.
„Doufám a jsem si jistý, že tato návštěva bude zásadní pro naši schopnost uspět v boji proti terorismu, krutosti a zlu, kterým musíme čelit společně. A s přítomností Íránu po historické dohodě o jaderném programu bude na mezinárodním poli snazší vyhrát, protože společná práce nám pomůže dosáhnout stability v oblasti,“ věří Renzi.
Írán je nejbezpečnější a nejstabilnější zemí regionu, věří Rouhání
Během vystoupení na ekonomickém fóru íránský prezident označil svou zemi za nejbezpečnější a nejstabilnější v celém blízkovýchodním regionu. Mnoho západních států ale obviňuje Írán z financování různých radikálních skupin. Američané proto chtějí pokračovat v některých finančních sankcích, protože Írán je stále ve spojení s organizacemi, jako je například Hizballáh v Libanonu, poznamenala agentura Reuters.
Rouhání v Římě také prohlásil, že Írán se chce stát významným exportérem: „Jsme připraveni přijmout investice a technologie a vytvořit nový exportní trh. V nových podmínkách chceme exportovat 30 procent toho, co v Íránu vyrábíme.“
Modlete se za mě, požádal Íránec papeže
Rouháního ve Vatikánu přijal i papež František. V závěru soukromého rozhovoru íránský prezident podle agentury ANSA nejvyššího představitele římskokatolické církve vyzval, aby se za něho modlil. František poděkoval za návštěvu a řekl, že doufá v mír.
Rouhání ještě před schůzkou s papežem prohlásil, že islámský korán učí k mezináboženské toleranci mezi křesťany, židy a muslimy. „Kostel, synagoga a mešita stojí jedna vedle druhé. Musíme nejprve zachovat kostel, pak synagogu a nakonec mešitu. To je kultura tolerance, kterou nás učí korán,“ řekl íránský prezident podle agentury ANSA.
Z Itálie míří Rouhání do Francie, kde ho přijme prezident Francois Hollande. Má zde být podepsána také smlouva na nákup 114 letadel od evropského výrobce Airbus.
