Leicester – Král Richard III. se dočkal poct 530 let po své smrti. Před katedrálou sv. Martina v britském Leicestru už od rána stojí stovky lidí, aby se mu naposledy poklonili. Posledních pět století totiž ostatky krále ležely v neoznačeném hrobě v kapli v Leicesteru, která byla v průběhu staletí zbořena. Před třemi lety je ale archeologové našli pod místním parkovištěm. Pohřeb se všemi poctami, a to i za účasti britské královské rodiny proběhne ve čtvrtek.
Pohřeb krále, který je známý mimo jiné i ze Shakespearových her, není událostí jednoho dne. Už včera proběhl slavnostní pochod, kdy královy ostatky prošly kolem všech významných pamětihodností Leicesteru a navštívily i bojiště v Bosworthu, kde Richard III. zahynul. Nyní se mohou králi lidé poklonit v katedrále sv. Martina a ve čvrtek budou ostatky pohřbeny pod dvoutunový náhrobní kámen. Na pohřbu bude přítomen zástupce královské rodiny, sama královna to ale nebude, a vzhledem k blížícím se parlamentním volbám i některý z předních politiků. Vše vyvrcholí v pátek velkým ohňostrojem a lampionovým průvodem.
„Velká Británie má zřejmě pocit, že poslednímu králi z rodu Plantagenetů něco dluží. Je třeba říct, že poté, co Richard padl v roce 1485 u Bosworthu, bylo jeho tělo pohřbeno velmi nedůstojně. Existovalo několik teorií a nakonec se potvrdilo, že ho opravdu pohřbili františkáni v dnes už dávno neexistujícím opatství Grey Friars. Takže ty oslavy a připomínka jeho památky je v podstatě splácením takového dluhu,“ vysvětluje si pompéznost oslav zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jiří Hošek a dodává, že je zajímavé, že Richard byl katolík a pohřben bude nakonec v anglikánské katedrále.
Britští archeologové našli pod parkovištěm Grey Friars v anglickém Leicesteru v září 2012 kosterní ostatky z 15. století, které mohly patřit Richardovi III. Vykazovaly panovníkovy fyzické rysy a našly se na místě někdejšího františkánského kostela, v jehož hrobce byl podle nejnovějších poznatků král pohřben. Později bylo potvrzeno, že kostra patří králi Richardovi. O uložení králových ostatků se přela města Leicester a York. První argumentovalo tím, že kostra byla nalezena v Leicesteru, zatímco severoanglický York namítal, že právě s ním byl Richardův rod úzce spojen.
Richard III. dostal v poslední bitvě tři smrtící rány
Anglický král Richard III. utržil před svou smrtí na bitevním poli hned několik životu nebezpečných ran. Jeho protivníci ho v osudný den 22. srpna 1485 dvakrát těžce zranili na hlavě a jednou na kyčli. Každé ze tří uvedených zranění bylo dost závažné na to, aby mu Richard III. poměrně rychle podlehl. Na kostře je dohromady patrných 11 poranění, z toho devět na hlavě. Na ostatcích nejsou patrné rány na pažích, takže král měl na sobě pravděpodobně brnění. Těžké zranění na boku mu někdo mohl uštědřit až po smrti, protože brnění obvyklá v jeho době by jej měla ochránit. Richard III. podle vědců zemřel pravděpodobně po sesednutí z koně, který uvízl v blátě.
Richard III. byl posledním králem z rodu Plantagenetů a posledním anglickým monarchou, který zahynul v boji. Padl ve 32 letech v bitvě u Bosworthu 22. srpna 1485, na kterou se vydal právě z Leicesteru. Bitvou u Bosworthu se uzavřela třicetiletá krvavá válka růží, v níž bojovali Yorkové a Lancasterové, dvě větve královského rodu Plantagenetů. Na anglický trůn pak usedl první vládce z dynastie Tudorovců Jindřich VII. Zohavené tělo Richarda III. bylo po bitvě vystaveno v Leicesteru na důkaz, že král skutečně zemřel. Pak bylo uloženo do hrobky ve františkánském kostele, který však později zanikl, a mělo se za to, že panovníkovy ostatky skončily v místní řece.
Richardovi příbuzní stále žijí
