Washington – Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu včera zásluhou republikánských hlasů schválila návrh na podání žaloby na prezidenta Baracka Obamu. Údajně měl překročit pravomoci při prosazování zdravotnické reformy známé jako Obamacare z roku 2010. Z demokratických poslanců návrh nepodpořil nikdo, podle nich se jedná o předehru kampaně před podzimními volbami do Kongresu. Republikáni ale tvrdí, že jim jde jen o dodržování ústavního pořádku. O časovém plánu podání žaloby nemají ještě poslanci jasno.
Obama zašel podle republikánů příliš daleko, když údajně svévolně a v rozporu s ústavou prosazoval jednotlivé části reformy amerického zdravotnictví. Ta už od samého počátku vyvolávala kritiku prakticky všech republikánských poslanců.
Demokraté tvrdí, že jde nejen o předvolební tah před volbami v listopadu, ale také o předehru k takzvanému impeachmentu, tedy ústavní žalobě na prezidenta, kterou by na návrh sněmovny řešil Senát Kongresu. Spekulace o ústavní žalobě na prezidenta jsou mezi republikánskými poslanci běžné. Pravděpodobně budou mít k jejímu prosazení i dost síly – očekává se, že po listopadových volbách si udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů a posílí v Senátu, který dosud ovládali demokraté.
Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů, Boston University
„Je to jasně součást politického boje. Je pravda, že extrémní elementy v republikánské straně by skutečně nic nepotěšilo tak jako představa, že Obamu ještě před koncem jeho druhého mandátu dostanou nějakým způsobem z Bílého domu. Myslím si ale, že to v podstatě stihnout nelze. Rozumní republikáni by ani nechtěli něco takového začít, protože aby Kongres zbavil prezidenta úřadu, musí prokázat, že se provinil proti národu a proti svým ústavním povinnostem něčím jako vlastizradou a přestupky. Právníci by se pak donekonečna dohadovali, co to jsou přestupky.“
„Řekl bych, že všichni prezidenti – od Cartera až dodnes – debatovali s Kongresem o tom, co mohou rozhodovat sami a k čemu potřebují Kongres. Je tam taková velká šedá oblast, kde není jisté, co může prezident dělat sám. Soudci by museli o takových věcech seriózně uvažovat.“
Prezident snahy o podání žaloby kritizuje – podobné hlasování podle něj obírá poslance o čas, který by měli věnovat důležitějším problémům. Odhlasovaný návrh označil za „politické kaskadérství“. Demokraté jsou přesvědčeni, že Obamův postup při prosazování zdravotnické reformy byl zákonný a plně v mezích americké ústavy. „Myslíme si, že tento návrh nemá opodstatnění, a taky doufáme, že si to myslí i americký lid. Je to ztráta peněz a času a odvádí to pozornost od důležitých věcí,“ uvedl poslanec Demokratické strany Steny Hoyer.
Jak poznamenala agentura AP, americké soudy nejsou příliš ochotné vměšovat se do kompetenčních sporů Kongresu a prezidenta. Aby republikáni u soudu uspěli, museli by dokázat, že Obama svým jednáním Sněmovnu reprezentantů poškodil. Avšak i kdyby žalobci uspěli, není zdaleka jisté, že verdikt padne ještě v době Obamova mandátu do ledna 2017.
Reforma měla zajistit zdravotní pojištění pro všechny
Zdravotnická reforma známá jako Obamacare byla prezidentovým nejdůležitějším vnitropolitickým tématem už od první předvolební kampaně z roku 2008. Její klíčovou součástí je povinné zdravotní pojištění pro všechny Američany, které nebylo v USA předtím obvyklé. „Náš systém zdravotnictví se výrazně zlepšil. Díky tomuto zákonu jsme milionům lidí zajistili ekonomickou jistotu a zdravotní pojištění, které ještě před pár lety neměli, a na to musíme být hrdí,“ prohlásil už dříve Obama.
Reforma se ale od počátku potýkala s kritikou republikánů i s technickými problémy. Mnohým lidem se navíc zdravotní péče spíše prodražila. Podle některých hlasů tak reforma nevyřešila to základní – náklady na léčbu, které jsou ve Spojených státech enormně vysoké.
Co to je impeachment?
Impeachment je státní žaloba podaná na poslance a vysoké státní úředníky ústavodárným shromážděním. Užívá se zejména v angloamerickém právu. Před americkým Kongresem mohou být obžalováni prezident, viceprezident a všichni vyšší úředníci, jestliže jsou podezřelí ze zrady, úplatků nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů, případně jsou-li podezřelí ze zneužití moci nebo se hrubě provinili proti veřejnému blahu.
Vznést ústavní žalobu má v USA právo pouze dolní komora Kongresu, tedy Sněmovna reprezentantů (435 členů), která o tom rozhoduje prostou většinou. Uskutečnit proces na základě ústavní obžaloby má právo jedině Senát (100 členů). Je-li souzen prezident, vede jednání Senátu předseda Nejvyššího soudu USA. K usvědčení a odsouzení je třeba dvoutřetinové většiny. Nejvyšším trestem v USA je zbavení úřadu a ztráta způsobilosti v budoucnu podobný úřad vykonávat.
Pokusu o odvolání čelili i Johnson, Clinton nebo Nixon
Poprvé čelil ústavní obžalobě – impeachmentu – v roce 1868 Andrew Johnson (v úřadu byl 1865–1869), jehož následoval po 130 letech v roce 1998 Bill Clinton (1993–2001). Johnson se dostal do sporu mezi radikály z jihu a severu a byl obviněn z porušování zákonů. Konkrétně kvůli pokusu o odvolání svého odpůrce, ministra války Edwina M. Stantona, k čemuž neměl podle novely zákona bez souhlasu Kongresu právo. Pokus o impeachment na Johnsona neprošel většinou jednoho hlasu.
Clinton byl obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou Monikou Lewinskou. Také v tomto druhém procesu ústavní obžaloby zprostil Senát Clintona obvinění, a to poměrem 55 ku 45 hlasům. Impeachmentem byl ohrožen i Richard Nixon v roce 1974, a to kvůli skandálu Watergate. Předešel mu tím, že sám z funkce odstoupil.
Žalobě pro velezradu čelil i Václav Klaus
Impeachment vznikl ve 14. století v Anglii, kdy se stal prostředkem zahájení soudního řízení především proti královským ministrům. V polovině 15. století se přestal používat. Obnoven byl v 17. století, kdy byl využíván k odstranění neoblíbených ministrů, nad nimiž držel ochrannou ruku král. V současných demokratických zemích odvolání hlavy státu upravují příslušné ústavy. Impeachmentem se například inspirovala i současná Ústava ČR, která umožňuje obžalovat prezidenta republiky z velezrady. Obžalobu může v Česku podat Senát, rozhoduje Ústavní soud. Jediným, na koho český Senát ve své krátké historii žalobu pro velezradu podal, byl prezident Václav Klaus. Senátoři v ústavní žalobě vyčítali Klausovi novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a další skutky. Ústavní soud loni v březnu řízení o žalobě zastavil, důvodem bylo, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
