Referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu bude, řekl Barzání

Pondělní referendum o nezávislosti kurdské autonomní oblasti v Iráku se bude konat navzdory odporu Bagdádu, potvrdil prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání. Na tiskové konferenci dodal, že partnerství s centrální vládou selhalo a není možné se k němu vrátit. Irácký premiér Hajdar Abádí mezitím podle agentury AFP v televizním projevu prohlásil, že vláda přijme všechna nezbytná opatření o ochraně jednoty země.

Iráčtí Kurdové budou usilovat o rozhovory s Bagdádem o realizaci výsledku referenda, i kdyby to „mělo trvat dva roky nebo déle“, uvedl Barzání. Podle pozorovatelů iráčtí Kurdové nezávislost odsouhlasí.

Barzání také řekl, že iráčtí Kurdové se budou nadále snažit o dobré vztahy s Íránem i Tureckem, i když to tyto země, které jsou proti referendu, neopětují. V Íránu, Turecku a také Sýrii žije početná kurdská populace a Teherán, Ankara a Damašek se obávají nárůstu separatistických tendencí. Írán na žádost Bagdádu pozastavil od neděle lety do iráckého Kurdistánu a uzavřel mu také svůj vzdušný prostor.

Masúd Barzání
Zdroj: Azad Lashkari/Reuters

Kurdský vůdce ale obavy z destabilizace regionu odmítl s tím, že Kurdistán bude dodržovat zákony o mezinárodních hranicích. Turecku podle něj neprospěje, pokud uzavře hranice s iráckým Kurdistánem. Irák se stal teokratickým a sektářským státem, a ne demokracií, kterou měl být po svržení diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, dodal Barzání.

Kromě čtyř kurdských provincií na severu země se má hlasovat mimo jiné i ve sporné ropné provincii Kirkúk. Barzání k tomu řekl, že kurdské jednotky dostaly rozkaz nevyvolávat tam provokace.

Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země. Na ploše 41 700 kilometrů čtverečních zde žijí asi tři miliony lidí. Při započtení čtyř dalších oblastí, kde se má údajně hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na 78 700 kilometrů čtverečních (tak velké je Česko); žije zde na 5,3 milionu lidí.

Nespokojení Turci

Turecko naznačilo, že je připraveno v reakci na referendum podniknout bezpečnostní a jiné kroky. Premiér Binali Yildirim na otázku, zda Turecko považuje intervenci mimo své hranice za jednu z možností, odpověděl: „Přirozeně je to otázkou načasování a toho, kdy budou zavedena ekonomická a bezpečnostní opatření. Vše bude záviset na vývoji situace.“

Turecký parlament také v sobotu odhlasoval prodloužení mandátu, který turecké armádě umožňuje zasáhnout v Iráku a Sýrii.

  • Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
  • O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války. Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sèvreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci v Turecku a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 4 mminutami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do Ceuty proniklo z Maroka za den 49 tisíc lidí, míní úřady

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 49 tisíc migrantů. S odkazem na ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Nejméně 19 lidí se utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Do Ceuty přicestuje premiér Pedro Sánchez.
09:37Aktualizovánopřed 29 mminutami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla logistické centrum Wildberries a rafinerii v ruském Volgogradu

Ukrajinský dronový útok v noci na pátek způsobil požár v komplexu energetického průmyslu a skladech ve Volgogradu. Podle agentury Reuters to uvedl gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, podrobnosti týkající se zasažených objektů nesdělil. V regionu se nachází rafinerie ropné společnosti Lukoil. Útoky podle Bočarova zranily pět lidí. Ruské útoky v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině zabily dva lidi, další tři jsou zranění, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža.
před 1 hhodinou

Trump si není jistý, zda Ukrajině poskytne licenci na výrobu střel do patriotů

Americký prezident Donald Trump si není jist, zda Spojené státy poskytnou Ukrajině licenci na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Ve čtvrtek to řekl britskému deníku Financial Times. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po úterní schůzce s Trumpem uvedl, že mu šéf Bílého domu licenci přislíbil.
před 2 hhodinami

Sliby starosty New Yorku Mamdaniho čelí žalobě i finančním výzvám

Zmrazení regulovaného nájemného v New Yorku čelí žalobě několika pronajímatelů, kteří obviňují starostu města Zohrana Mamdaniho, že se vměšoval do rozhodovacího procesu. Naopak ze strany takzvaných demokratických socialistů slyší Mamdani kritiku, protože dle nich nepodnikl patřičné kroky proti newyorské policii. Mladý politik se snaží naplnit i další předvolební sliby, jako jsou městem hrazené školky či vznik obchodů s levnými potravinami. Naráží ovšem na problémy s financováním i ekonomické prognózy.
před 4 hhodinami

AP: Počet obětí výbuchu v pákistánském dole vzrostl na nejméně 32

Počet obětí čtvrtečního výbuchu v uhelném dole na předměstí Kvéty na jihozápadě Pákistánu vzrostl na nejméně 32. Deset horníků zůstává nadále uvězněno pod zemí, sdělil v pátek podle agentury AP důlní inspektor Ghání Balúč. Záchranné práce pokračují, nicméně podle úřadů naděje na záchranu pohřešovaných klesá. Předchozí bilance uváděla jedenáct obětí a 31 v dole uvázlých horníků.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.