Houston - Ze šestnáctidenní mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se dnes vrátil raketoplán Endeavour se svou sedmičlennou posádkou. Na dráze Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral hladce přistál v 01:39 SEČ. Mise trvala patnáct dní, a byla tak druhou nejdelší v historii.
Na záběrech televize CNN bylo vidět, že na trupu raketoplánu se po přistání objevily plameny. Kontrolní středisko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v texaském Houstonu ale podle CNN tyto plameny neznepokojily.
Raketoplán měl podle původního plánu dosednout na Zemi už pět minut po půlnoci SEČ, zhruba půl hodiny před západem slunce. NASA ale jeho přistání odložil kvůli mrakům nad floridským Kennedyho vesmírným střediskem a dal posádce pokyn k dalšímu obletu na oběžné dráze. Povrch raketoplánu je totiž extrémně citlivý, kapka vody, se kterou se srazí, může značně poškodit jeho tepelnou ochranu. Raketoplán tak o hodinu a půl později uskutečnil noční přistání a stal se teprve 22. raketoplánem, který dosedl na přistávací dráhu za tmy.
V poslední době ale probíhá takřka třetina přistání za tmy. „Je to dáno zákony nebeské mechaniky, raketoplán nemůže přistát, kdy chce - každý den jsou pouze dvě možnosti, kdy na Floridě může přistát, což je způsobeno otáčením zeměkoule,“ říká odborník na astronautiku Antonín Vítek.
Astronauti během 12 dnů strávených na ISS splnili všechny úkoly z náročného a dlouhého seznamu. Instalovali na stanici první části japonské laboratoře Kibo, zprovoznili kanadskou robotickou paži pojmenovanou Dextre a při pěti výstupech do volného kosmu také trénovali opravu tepelného štítu raketoplánu. Kvůli jeho narušení se v roce 2003 při návratu na Zemi rozpadl raketoplán Columbia, kde zahynulo sedm astronautů.
„Bylo to dvoutýdenní dobrodružství,“ citovala agentura AP druhého pilota Gregoryho Johnsona. „Byl to požitek a čest být u toho. Přestože jsme měli nádherné zážitky a určitý velký úspěch…jsme připraveni vrátit se domů.“
ISS je díky nejnovějšímu dodanému vybavení ze 70 procent kompletní.
Jeden ze členů posádky Endeavouru, Garrett Reisman, zůstal na ISS, kde setrvá až do června. Vystřídal Francouze Léopolda Eyhartse, který byl na oběžné dráze od února a nyní se vrátil na Zemi.
Let Endeavouru byl letos druhým ze šesti plánovaných letů raketoplánu. V únoru dopravil raketoplán Atlantis na orbitální komplex evropskou vědeckou laboratoř Columbus, která umožní astronautům provádět více vědeckých experimentů. Koncem května má vzlétnout raketoplán Discovery, který dopraví na ISS další části laboratoře Kibo.
Tříčlenná posádka na ISS nyní očekává přílet první evropské bezpilotní kosmické lodi Jules Verne. Zásobovací loď Evropské vesmírné agentury (ESA) odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 9. března a s ISS se má spojit příští týden. Na stanici má dopravit potraviny, vodu a oblečení.
