Putinovy marné snahy. EU znovu prodlouží hospodářské sankce proti Rusku

Unijní lídři se na summitu v Bruselu dohodli, že o půl roku prodlouží hospodářské sankce vůči Rusku zavedené po anexi Krymu. S odvoláním na unijní činitele o tom informovala agentura Reuters. Restrikce budou platit do konce ledna 2019.

Rozhodnutí o sankcích má být formálně potvrzeno v nadcházejících dnech. Restrikce cílí na ruský bankovní, finanční a energetický sektor. Některé ruské firmy tak budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím a do Ruska nebude možné vyvážet určitá zařízení na těžbu ropy.

Unie uvalila odvetná opatření na Rusko kvůli anexi autonomního ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a také kvůli podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. Konec sankcí svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. 

Kvůli ukrajinské krizi přijala Unie i další opatření. Zmrazený majetek a zakázány cesty do EU má řada fyzických i právnických osob, které se podílejí na rozbíjení ukrajinské územní celistvosti. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s tamními podniky.

Šéf Kremlu Vladimir Putin při nedávné návštěvě Rakouska orodoval za zrušení restrikcí, které podle něj ve skutečnosti škodí všem. Rusko podle něj kvůli odvetným opatřením čelilo řadě potíží, které ale překonalo a své hospodářství posílilo, upozornil ruský prezident s tím, že jeho zemi se v současné době daří. Śéf Kremlu vyzdvihl nízkou nezaměstnanost a nízký růst inflace.

Nové restrikce EU budou mířit na země vyvíjející chemické zbraně

Kvůli vojenskému angažmá na Ukrajině uvalily sankce na Rusko i Spojené státy. Rozkol mezi Moskvou a západními zeměmi prohloubilo také nedávné otrávení bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii, po němž následovalo vyhošťování ruských diplomatů z unijních zemí.

Moskva vinu popírá a v reakci vyhostila reciproční počet západních diplomatů. Unijní lídři se teď na bruselském summitu dohodli, že v blízké době dají vznik režimu nových sankcí proti zemím, které vyvíjejí a používají chemické zbraně. Vzniknout má i akční plán jako reakce na dezinformační kampaně, jimiž je proslulé právě Rusko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 2 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 5 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 7 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 8 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 9 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...