Evropská unie přidala šest krymských zákonodárců na svůj sankční seznam. Osmadvacítka neuznává ruskou anexi Krymu z roku 2014 a odmítá uznat výsledek zářijových ruských parlamentních voleb na poloostrově. Nové sankce byly oficiálně uvaleny ve středu, Rada EU složená z ministrů financí se na nich shodla v úterý.
Krymskými politiky přidanými na seznam jsou Ruslan Balbek, Konstantin Bacharev, Dmitrij Belik, Andrej Kozenko, Světlana Savčenková a Pavel Šperov. Všichni získali křeslo v ruském parlamentu v zářijových volbách.
Na seznamu lidí, které Unie postihuje sankcemi kvůli porušování ukrajinské územní celistvosti, je celkem 152 osob a 37 právnických subjektů. Unie jim zmrazila majetek a zakázala vstup na své území. Sankce už několikrát prodloužila, naposledy o půl roku letos v září.
Na individuálním sankčním seznamu je například ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin či lidé blízcí Kremlu jako Sergej Glazjev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Je na něm i novinář Dmitrij Kiseljov, jehož mnozí považují za hlavního propagandistu Kremlu.
Nechybějí jména náměstků ruského ministra obrany, vojáků, kteří přímo plánovali ruskou okupaci Krymu či veleli ruskému vstupu na tento ukrajinský poloostrov, ale také velitelů separatistických jednotek na Donbasu a lídrů tamních samozvaných republik. Postiženy jsou též některé společnosti, jež převzaly na Krymu původně ukrajinský majetek.
Sankce vůči Krymu i Rusku
Sankce vůči konkrétním fyzickým a právnickým osobám jsou jen jednou částí z opatření, která Unie přijala v reakci na ruskou anexi Krymu. Další část představují sankce vůči samotnému poloostrovu, jež se týkají zákazu spolupráce s místními firmami, například v turistice či při dovozu zboží z oblasti.
Evropští občané i firmy mají zakázáno nakupovat nemovitosti na poloostrově, financovat krymské společnosti nebo jim poskytovat jakoukoli jinou pomoc. Evropské výletní lodě pak nesmí kontaktovat přístavy na Krymu, s výjimkou případu nouze.
A do oblasti rovněž nesmí být dováženo určité zboží, které by místní firmy mohly využít v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s těžbou ropy, zemního plynu a jiných nerostných zdrojů. Tyto sankce byly prodlouženy do června příštího roku.
Evropská unie na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi uvalila i hospodářské sankce, které už byly prodlouženy do konce ledna 2017. Tato opatření omezují především ruský přístup na finanční trhy a zakazují export určitých typů výrobků.
K jejich zrušení Unie požaduje, aby Moskva spolupracovala při plném prosazení mírových dohod z Minsku, které by měly přispět k vyřešení krize kolem ozbrojené revolty proruských separatistů na východě Ukrajiny podporované Ruskem.
Moskva reagovala vlastními sankcemi na dovoz nejrůznějšího spotřebitelského zboží, hlavně potravin, ze západních států. Zákaz se týkal importu hovězího, vepřového a drůbežího masa, ryb, ovoce a zeleniny, sýrů, mléka a většiny dalších mléčných výrobků z USA, EU, Kanady, Austrálie a Norska. Rusko jejich platnost prodloužilo do konce příštího roku.
