Putin odpovídal i Snowdenovi. Praktiky à la NSA jsou prý v Rusku vyloučené

Moskva – Vladimiru Putinovi během televizní debaty s diváky položil dotaz také „prominent na útěku“, Američan Edward Snowden, který se kvůli stíhání za vyzrazení špehovacího programu NSA ukrývá v Rusku. Snowdena zajímalo, zda Rusko využívá tajné služby k podobně rozsáhlému sledování telefonátů, e-mailů a jiné elektronické komunikace. Putin odvětil, že takto masivní špionáž je v jeho zemi nemyslitelná – odporovala by prý zákonům.

V rámci několikahodinového pořadu, během něhož mohli Putinovi klást otázky lidé ze všech koutů země, zazněl i dotaz od prominentního amerického uprchlíka, který v Rusku pobývá na neznámém místě. Svoji otázku Snowden položil v angličtině prostřednictvím videopřenosu. Konkrétní dotaz měl dvě části: Snowden se nejprve zeptal, zda Rusko v jakékoliv formě shromažďuje či analyzuje komunikaci velkého množství lidí. Poté se obrátil na ruského prezidenta s tím, zda je možné ve společnosti ospravedlnit stále důmyslnější zpravodajské metody s ohledem na osobní svobody sledovaných osob.

Putin nejprve řekl, že bude ke „kolegovi“ mluvit jako bývalý profesionální agent k druhému. Narážel tím na minulost obou mužů: zatímco ruský prezident část bývalé kariéry spojil s tajnými službami KGB, Snowden pracoval několik let pro americkou NSA. Podle Putina současný ruský zákon nedovoluje podobné praktiky jako v případě Snowdenem zveřejněného programu PRISM. „Naše zpravodajské aktivity jsou přísně regulovány zákonem, cituje Putina Russia Today. K tajnému sledování konkrétní osoby potřebujete soudní povolení. Systém podobného masového monitorování my nemáme. Podle našich zákonů ani nemůže existovat,“ dodal Putin.

Putin také věří, že sledovací metody v podobném měřítku, jako se objevily v USA, nebude Rusko nikdy využívat. Podle něj si federace nemůže dovolit takovou špionáž dlouhodobě financovat. „Samozřejmě víme, že technologie dnes využívají i zločinci a teroristé a tajné služby musí být schopné na jejich činnost technicky reagovat. Samozřejmě se tomuto věnujeme, ale ne v takto masivním měřítku,“ řekl na Snowdenův dotaz.

Edward Snowden v debatě s prezidentem Putinem
Zdroj: ČT24

Putin obvinil Rasmussena z nahrávání rozhovoru

Putin během dnešní debaty obvinil také nynějšího šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena, že si ještě jako dánský premiér nahrával jejich soukromou schůzku a prozradil její obsah médiím. „Jednou mě požádal o schůzku, potkali jsme se a mluvili spolu. Jak se ukázalo, měl u sebe diktafon, tajně si náš hovor nahrával, a poté to prozradil tisku. Nemohl jsem uvěřit svým očím a uším! Jak můžete po takovém incidentu někomu věřit?“ prohlásil Putin. Kdy přesně mělo k nahrávání dojít, již ale neuvedl. Rasmussen byl dánským premiérem od roku 2001 do roku 2009.

Podle mluvčí Severoatlantické aliance Oany Lungescuové jde o naprostý nesmysl. „Ve funkci dánského premiéra si pan Fogh Rasmussen nikdy nenosil diktafon na schůzky s panem Putinem ani s nikým jiným,“ uvedla mluvčí. Jak dodala, Rusko se snaží odvést pozornost od svých vlastních nelegálních a nelegitimních činů na Ukrajině, a proto poslední dobou vzneslo již několik neopodstatněných obvinění vůči NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 10 mminutami

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 36 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 44 mminutami

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 2 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 3 hhodinami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.