Prohlížeč Internet Explorer skončí, ohlásil Microsoft

Americká softwarová společnost Microsoft pošle do výslužby kdysi všudypřítomný internetový prohlížeč Internet Explorer. Aplikace skončí v červnu příštího roku. Proti Chromu od společnosti Google, který nyní ve vyhledávání na síti dominuje, nasadí svůj prohlížeč Edge, napsal Microsoft na svém blogu.

„Aplikace Internet Explorer 11 pro stolní počítače bude stažena a její podpora pro Windows 10 skončí 15. června 2022,“ uvedl Microsoft. Budoucnost spatřuje v rychlejším a bezpečnějším prohlížeči Edge.

Internet Explorer společnost Microsoft spustila v roce 1995. Prostředí internetu opanoval po celé desetiletí, protože byl provázaný s Windows, operačním systémem předinstalovaným na miliardách počítačů. 

Zakladatel a tehdejší šéf Microsoftu Bill Gates téhož roku oznámil záměr firmy podporovat a rozvíjet internet, a tak Microsoft svůj Internet Explorer začal přidávat k Windows 95 zdarma. Postupem času si Explorer získal mezi prohlížeči dominantní postavení, v roce 2002 jeho podíl v počítačích uživatelů dosáhl ve světě i v Česku přes 90 procent.

Explorer do každé domácnosti

Microsoft svůj prohlížeč, neboli browser, nestavěl „na zelené louce“, ale použil v něm část zdrojového kódu prohlížeče Mosaic od společnosti Spyglass. Licencováním již hotového softwaru chtěla Gatesova firma dohnat ztrátu vzniklou podceněním nástupu internetu do firem a domácností.

Hlavním důvodem rychlého rozšíření Exploreru byla agresivní obchodní politika Microsoftu. Ten ze svého browseru učinil integrální součást svého operačního systému Windows. Uživatelé si samozřejmě mohli nainstalovat alternativní prohlížeč, ale velké části z nich stačil ten předinstalovaný. Tento postup pomohl Exploreru rychle získat významný tržní podíl. Zároveň byl ale terčem kritiky ze strany konkurence a vzbudil pozornost antimonopolních úřadů v USA i v Evropě.

Nejpozději v roce 2000 bylo zjevné, že Explorer „převálcoval“ veškerou konkurenci na platformě PC. Pak se ale Microsoft dopustil podle odborníků fatální chyby. V létě 2001 vypustil do světa šestou verzi svého prohlížeče, která se potýkala s řadou bezpečnostních problémů. Programátoři si navíc příliš nelámali hlavu s respektováním moderních webových standardů, což nutilo tvůrce webů upravovat stránky speciálně pro prohlížeč od Microsoftu.

Koncem prvního desetiletí 21. století ale začal prohlížeč Microsoftu zaostávat za Chromem, což je produkt firmy Google. Dřívější král internetu se postupně stal předmětem nesčetných internetových memů pro svou pomalost. V roce 2015 nasadil Microsoft nový prohlížeč pojmenovaný Edge, který používá stejnou technologii jako Chrome.

Letos v dubnu měl Chrome na globálním trhu podíl 65 procent, uvádí analytický web Statcounter. Druhý největší díl koláče si podle něj uřízl prohlížeč Applu Safari s 18 procenty, Microsoft Edge měl tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...