Osud nejlidnatějšího města Sýrie těžce nesli politici, archeologové, cestovatelé – a hlavně místní. Stačily čtyři roky bojů, aby se cenné jádro Aleppa se čtyřtisícovou historií proměnilo v šedé ruiny. Zlomením odporu u poslední velké enklávy povstalců zároveň končí klíčová fáze války, dvoumilionové město však boje o každou ulici zanechaly bez života.
PROHLÉDNĚTE SI: Z chlouby Sýrie… prach a sutě. Válečné jizvy Aleppa zblízka
Starobylé Aleppo se paradoxně vyhnulo vlně protivládních protestů při tzv. Arabském jaru v roce 2011. Právě zdejší zdi se později staly nejtvrdší bariérou proti vládnímu režimu.
Povstalci si Aleppo zvolili třeba kvůli blízkosti tureckých hranic – právě severní soused měl od počátku blízko k sunnitským skupinám, toužícím po konci alávitského režimu v Damašku.
GALERIE
Proměna Aleppa po čtyřech letech války
Ke zlomu došlo v případě Aleppa – i celé Sýrie – s intenzivním zapojením Ruska a Íránu loni na podzim. Moskva podpořila režim v Damašku letadly, vrtulníky, dělostřelectvem nebo armádními poradci. V září 2015 už byly Asadovy síly dostatečně silné k tažení na největší město v zemi. O pět měsíců později už město kompletně obklíčily.
Rychlejší postup vládních jednotek umožnil i fakt, že USA jakožto silný podporovatel tzv. umírněné opozice odmítly – na rozdíl od Moskvy – větší zapojení a soustředily se výhradně na cíle islámských radikálů.
GALERIE
Sýrie před válkou a dnes
V červenci armáda odřízla povstalecké oblasti na východě Aleppa, a to včetně možné humanitární pomoci pro zhruba 320 tisíc lidí. Od té doby se zahraniční organizace snažily civilistům zajistit evakuaci.
Po opakovaných nezdarech se to podařilo až těsně před koncem roku. V Aleppu v posledních měsících docházelo jídlo a léky. Nemocnice, stejně jako většinu domů, zničily nálety. Objevily se navíc zprávy o mizení civilistů ve znovudobytých částech města.
