„Prezidentem“ Doněcké lidové republiky zvolen Zacharčenko

Doněck - Hlasování na východě Ukrajiny skončilo. V separatistických volbách v samozvané doněcké republice byl podle odhadů zvolen „prezidentem“ Alexandr Zacharčenko. Dostal přes 81 procent hlasů. Západ i Kyjev volby považují za nelegitimní. Ukrajinská tajná služba mluví o převratu. Evropská unie volby označila za překážku pro mírový proces, naopak Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat.

Z voleb na východě Ukrajiny má vzejít nové vedení dvou samozvaných republik a jejich parlamenty. V parlamentních volbách v doněckém regionu získala Zacharčenkova strana Doněcká republika podle odhadů přes 65 procent hlasů. 

Separatisté od hlasování očekávali posílení pozice současných povstaleckých lídrů - tedy Zacharčenka a šéfa Luhanské lidové republiky Igora Plotnického. Záležet ale bude i na volební účasti. Doněcká volební komise uvedla, že do 14:00 tamního času odvolilo 527 642 lidí z 1,15 milionu oprávněných voličů.

Volby separatistů na východě Ukrajiny
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Pochuyev Mikhail

Lídři samozvaných lidových republik voličům slibují, že jim vrátí práci, obnoví infrastrukturu i zničená města po měsících bojů, otevřou nové školy a úřady, oživí ekonomiku a především se nevzdají ukrajinské armádě. „Znovu nastartujeme ekonomiku, vrátíme lidem vše, co během války ztratili. Obnovíme výrobu místních továren a celkově vybudujeme od základu nový stát. Je jasné, že jednání s Kyjevem se v budoucnu nevyhneme. Teď si to ale neumím představit,“ konstatoval současný „premiér“ Doněcké republiky Zacharčenko.

EU i Ukrajina volby odmítají

„Považuji dnešní prezidentské a parlamentní volby v Doněcké a Luhanské lidové republice za novou překážku na cestě k míru na Ukrajině,“ uvedla ve svém prohlášení nová šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Hlasování je nelegální a nelegitimní a Evropská unie ho neuzná,“ dodala s tím, že volby jsou v rozporu s dohodou z Minsku, kterou povstalci s ukrajinským vedením uzavřeli začátkem září.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko považuje volby za nelegitimní a znovu vyzval Rusko, aby jejich výsledky rovněž neuznalo. Podle Porošenka jsou „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů“. Jde podle něj o porušení dohod z Minsku, na jejichž základě od začátku září trvá velmi křehké příměří mezi povstalci a Kyjevem. „Spoléhám na to, že Rusko takzvané volby neuzná, protože jsou jasným porušením minského protokolu z 5. září, který podepsal i zástupce Ruska,“ prohlásil Porošenko.

Rusko se ale už nechalo slyšet, že výsledek hlasování respektuje. „Volby v Doněcku a Luhansku se konaly pokojně a s vysokou účastí,“ citovaly ruské agentury z prohlášení Moskvy. „Respektujeme vůli lidu na jihovýchodě (Ukrajiny),“ stálo rovněž v prohlášení.

Kdo je Zacharčenko?

Rodák z Doněcku se nechce spokojit se současnými hranicemi samozvaného státu. Touží po expanzi. „V každém z těchto měst, která jsou okupována, zavlaje naše vlajka – ve Slavjansku, Kramatorsku, Mariupolu a dalších. Ani centimetr půdy nedáme okupantům,“ prohlásil nedávno vůdce rebelů.

Zacharčenko patří k nové vlně separatistů s kořeny na Ukrajině. Po vojenských neúspěších nahradili v srpnu vůdce, kteří se narodili na území dnešního Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
20:35Aktualizovánopřed 32 mminutami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
20:37Aktualizovánopřed 34 mminutami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 1 hhodinou

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 1 hhodinou

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 5 hhodinami

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.