Budapešť – Na zintenzivnění vzájemné spolupráce především ve vztahu k Evropské unii se dnes na svém budapešťském summitu shodli předsedové vlád zemí skupiny V4. Premiéři České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se budou pravidelně scházet například před summitem EU či před jinými důležitými jednáními unie. Slovensko, které od tohoto měsíce skupině na rok předsedá, si kromě společného přístupu k unii jako další dvě hlavní priority vytklo i boj s hospodářskou krizí a nezaměstnaností a energetickou bezpečnost. Na summitu se řešily i napjaté maďarsko-slovenské vztahy, které se podle slovenské premiérky Ivety Radičové podařilo zlepšit.
Ve společném prohlášení premiéři ocenili úspěchy končícího maďarského předsednictví V4, kterému se prý podařilo uspět ve snahách o euroatlantickou integraci zemí západního Balkánu i v oblasti integrace romské menšiny. Sociální inkluze romské populace je v prohlášení zmíněna také mezi prioritami nynějšího slovenského předsednictví nyní dvacetiletého visegrádského uskupení.
Bezpečnost občanů všech čtyř zemí podle slovenské premiérky Ivety Radičové závisí na diverzifikaci energetických zdrojů. „Návrhy konkrétních praktických řešení jsou cílem našich dalších setkání,“ poznamenala slovenská premiérka. Český premiér Petr Nečas zdůraznil, že všechny čtyři země už v minulých letech pocítily nevýhodnost závislosti na jednom dominantním dodavateli strategických surovin. „Z tohoto pohledu vzájemné propojování energetických sítí, vzájemná podpora společných energetických projektů - a tady bych zdůraznil jižní koridor, čili plynovod Nabucco, nebo severojižní trasu pro terminály zkapalněného zemního plynu - jsou kroky, které umožní být podstatně méně závislí na jednom dominantním dodavateli,“ upozornil předseda české vlády.
Postoj středoevropských zemí k EU jako celku je pak třetí prioritou slovenského předsednictví. Země by chtěly koordinovat svůj přístup například k přípravě evropského dokumentu Strategie 2020. „Evropská unie dnes odpovídá na vážné hodnotové výzvy. Na výzvy zodpovědné politiky, konsolidace veřejných financí. Na výzvy nezadlužování budoucích generací, vytváření zaměstnanosti a nových pracovních míst a na výzvy nové podoby solidarity,“ dodala Radičová. Země V4 podle ní chtějí „vytvářet prostor k návratu hodnotově a principiálně postavených základů EU“.
Polský premiér Donald Tusk upozornil, že díky existenci skupiny V4 jsou středoevropské země v Evropské unii bezpečnější. Země visegrádské skupiny se podle něj shodly na tom, že budou společně podporovat polské předsednictví v EU. Rok 2011, kdy budou EU předsedat nejprve Maďaři a poté Poláci, označil dnes maďarský premiér Viktor Orbán za rok střední Evropy. Země V4 si podle předsedy polské vlády nevedou ve zvládání hospodářské krize hůře než státy západní Evropy, a region by proto podle něj neměl ztrácet svou důvěryhodnost.
Nečas zdůraznil, že země V4 jsou v rámci střední Evropy silně propojeny a ekonomické či rozpočtové problémy každé z nich se mohou nepříznivě odrazit i v dalších členských státech. „Proto považuji za nesmírně důležité, že všechny čtyři země si jako prioritu dávají fiskální stabilizaci svých veřejných rozpočtů,“ poznamenal.
Podle Radičové se vztahy Slovenska s Maďarskem zlepšily
Vzájemné vztahy Slovenska a Maďarska se zlepšily, uvedla po setkání s Orbánem Radičová. Novinářům řekla, že bude obnovena práce všech společných smíšených pracovních komisí, které mimo jiné proberou i sporný maďarský zákon o dvojím občanství a slovenskou „odvetu“, které v poslední době zatížily vzájemné vztahy. Zklidnění mezi Budapeští a Bratislavou přivítal i český premiér Petr Nečas. Politici se v Budapešti setkali na okraj schůzky Visegrádské skupiny.
„Dostali jsme ujištění, že napětí ani konflikty nejsou v zájmu představitelů Maďarské republiky ani maďarských občanů. A také nejsou naším zájmem,“ uvedla Radičová, která se s Orbánem setkala po necelých dvou týdnech svého působení ve funkci. Oba premiéři se dohodli, že případné spory budou řešit při osobních setkáních, kde si vzájemně vysvětlí své postoje. „Nebudeme si nic vzkazovat přes Dunaj,“ poznamenala slovenská premiérka. Do popředí vzájemných vztahů by se měly podle ní dostat konkrétní problémy, jako je řešení následků povodní, tvorba pracovních míst či podpora regionálního rozvoje a infrastruktury.
