Bělehrad/Sarajevo - Situace v Srbsku, Bosně a Hercegovině, které v posledních dnech postihly rozsáhlé záplavy, se mírně zlepšila. Hladiny většiny řek už kulminovaly, někde dokonce klesají. Nebezpečí ještě hrozí na řece Sávě, která způsobila povodně i v Chorvatsku a která by mohla dosáhnout vrcholu dnes večer. Úřady ale teprve teď začínají zjišťovat rozsah katastrofy a počítají škody a mrtvé, kterých je už nejméně 44. Bosna přirovnala škody k následům války v 90. letech.
Svého vrcholu ještě nedosáhly hladiny v srbském hlavním městě Bělehrad a na západě země, kde jsou tisíce příslušníků záchranných složek stále v pohotovosti. Velké nebezpečí podle úřadů představuje riziko sesuvů půdy, a to hlavně v kopcovité Bosně a Hercegovině. Výstrahy před povodněmi stále platí na severu Bosny.
Bezprostřední nebezpečí už nehrozí v srbských městech Šabac, Mitrovica a Kostolac, kde ještě v sobotu s obavami sledovali stoupající hladiny Sávy a Dunaje. Také částečně zaplavená elektrárna v Obrenovaci u Bělehradu podle všeho neutrpěla vážnější škody. Řada lidí však stále v zaplavených městech a obcích čeká na pomoc - celkem bylo v Srbsku evakuováno na 20 000 lidí.
Doboj zasáhla přívalová vlna vysoká až čtyři metry
Podle informací médií zahynulo v obou zemích v důsledku záplav nejméně 44 lidí. Srbský premiér Aleksandar Vučić oznámil, že v jeho zemi je 16 mrtvých. Bosna hlásí nejméně 27 obětí a jednoho mrtvého našli dnes v Chorvatsku. Výši hmotných škod chtějí v Srbsku a Bosně spočítat do středy: Už nyní se odhaduje, že jen na srbské straně povodně způsobily škody za více než miliardu eur (více než 27 miliard Kč).
„Je to pro nás šok. Nemyslím si, že to zvládneme sami, počítáme s pomocí od ostatních,“ uvedl předseda Předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegović. Tu už vedle řady evropských států nabídlo i Rusko. Česká vláda vyhradila pět milionů korun, které poputují na opravu infrastruktury a protipovodňová opatření.
Katastrofický obraz skýtá například bosenské město Doboj, kde obyvatele zaskočila přívalová vlna vysoká tři až čtyři metry a město zcela zaplavila. Podle úřadů tam záchranáři objevili zatím 20 těl a s prohledáváním domů ještě zdaleka nejsou hotovi. „Nejvyšší prioritou je teď najít mrtvé. Bude jich mnoho,“ řekl tamní starosta Obren Petrović.
Na Balkáně pomáhají záchranné týmy z řady evropských zemí včetně České republiky. Devítičlenná jednotka Hasičského záchranného sboru ČR se zapojila do akce v okolí Bělehradu, v sobotu například odčerpávala vodu z elektrárny v Lazareveci. „Voda se podařila odčerpat poměrně brzy, proto se mohli přesunout do další elektrárny,“ upřesnila mluvčí sboru Nicole Zaoralová s tím, že záchranné práce jsou dobře organizovány.
Češi mohou obětem povodní přispět prostřednictvím veřejných sbírek, které vyhlásily humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.
Za těch posledních 15 let máme mnoho zkušeností ze šesti povodní, které byly v České republice. Víme, že informace, jak postupovat čištění, rozhodování o statice, jsou velice důležité,„ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. “Pro sebe vidíme prostor v těch prvních dnech a týdnech, a pokud se nám podaří shromáždit dost prostředků, vybereme ty nejvíce zasažené rodiny, pro které je důležitá dlouhodobá následná pomoc," dodal.
Řeky v Polsku a Rakousku se vrací zpátky do koryt
Se záplavami se v minulých dnech potýkalo i Rakousko, Slovensko a Polsko, hladiny řek ale v těchto zemích až na výjimky klesají. Například na Slovensku platí třetí povodňový stupeň už jen na řece Hornád u Košic, prvního povodňového stupně dosahuje na východě Slovenska ještě řeka Bodva.
Do svých koryt se vrátily i toky v Dolních Rakousích, které se po intenzivních deštích vylily z břehů v pátek. Úřady odvolaly i pohotovost v nejpostiženější oblasti v okolí Lilienfeldu, kde už probíhají pouze úklidové práce. V Polsku ještě hrozí rozvodněná Visla, jejíž hladina může na jihovýchodě země dosáhnout 7,5 až 8 metrů, situace by ale podle hydrometeorologů neměla být tak kritická jako při povodních v roce 2010.
