Zemi nyní obývá zhruba 7 miliard a 432 milionů lidí. Za posledních 29 let světová populace narostla o více než dvě miliardy. Nižší porodnost zejména ve vyspělých zemích sice růst postupně brzdí, spotřeba ovšem neklesá. „Více než populačního růstu bychom se měli bát růstu ekonomického,“ říká demograf Tomáš Fiala. Lidé by se podle něj měli snažit uskromnit. Na 11. červenec vyhlásila organizace OSN Světový den populace.
Před 29 lety pokořil růst populace hranici pěti miliard, v roce 2001 už žilo na modré planetě sedm miliard obyvatel. Ročně nyní přibude 80 milionů lidí, růst populace ale poslední dobou zpomaluje. Každou vteřinu se narodí na planetě 2,5 dítěte, zatímco před dvaceti lety to bylo 2,75.
Východní Evropa vymírá
Porodnost klesá hlavně ve vyspělých zemích. „V průběhu roku 2015 se v EU narodilo 5,1 milionu lidí, zatímco 5,2 milionu lidí zemřelo. To znamená, že EU měla poprvé záporný přirozený přírůstek. Konečný pozitivní demografický vývoj vyplývá z imigrace,“ uvedl nedávno Eurostat.
Největší pokles populace je ve východní Evropě, hlavně v Bulharsku, dále pak v Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku, Litvě a Lotyšsku.
Méně dětí se rodí ale i ve státech takzvaného globálního jihu. „Například v některých oblastech Brazílie nebo Indie je porodnost zhruba na úrovni Evropy,“ upozornil Fiala. Hlavní příčinu vidí ve zvyšování kvality života a materiálního blahobytu. Lidé proto děti odkládají, mají jich méně nebo je nemají vůbec. Spotřeba ovšem neklesá.
Podle OSN by mělo žít na Zemi do roku 2050 10 miliard obyvatel, do konce století pak 11 miliard. „Více než populačního růstu bychom se měli bát růstu ekonomického,“ poznamenal demograf. „Záleží na tom, jak se budeme chovat. Pokud budeme o něco skromnější a mnohem více solidární, tak se uživíme,“ míní Fiala.
Lidé by podle něj měli více přemýšlet nad znečištěným prostředím, ubýváním živočišných druhů nebo pralesů.
Drtivá většina lidí žije v méně rozvinutých zemích
Rozdíly mezi jednotlivými částmi světa jsou co do počtu obyvatel velké. Ve vyspělých státech žije pouhá sedmina obyvatel. Jde o všechny oblasti Evropy, Severní Ameriky, Japonska a Austrálie spolu s Novým Zélandem. Více než šest miliard lidí pobývá v zemích rozvojových a nejméně rozvinutých, mezi něž patří všechny oblasti Afriky a Asie s výjimkou Japonska, státy Latinské Ameriky nebo Oceánie.
Pokud jde o hustotu zalidnění, liší se počet obyvatel na kilometr čtvereční i přímo uvnitř obou velkých jmenovaných skupin. U méně rozvinutých států je výrazný rozdíl například mezi Indií, která má hustotu zalidnění 446 obyvatel na kilometr čtvereční. V Africe je to průměrně 41 lidí.
Státem s největší hustotou je na starém kontinentě Monako, kde na jednom kilometru čtverečním bydlí přes 25 tisíc lidí. Naopak nejmenší hustotu má Island – asi tři obyvatele na kilometr čtvereční. V Česku je hustota zalidnění okolo 136 obyvatel na kilometr čtvereční.
Tématem letošního Světového dne populace jsou dětské sňatky, které jsou uzavírány v řadě afrických, asijských a arabských zemí. „Je to problém, protože jde o silnou tradici. Například v Indii jsou zakázány od roku 1939 a v řadě venkovských oblastí k nim stále dochází,“ poznamenal Fiala. V tradičních společnostech se předpokládá, že pokud se dívka brzy vdá, o to víc stihne mít dětí.
„Ohrožuje to zdraví žen, protože velmi brzy zahajují sexuální život a mohou vzniknout komplikace v souvislosti s porodem a může to ohrozit i jejich život. OSN se snaží dělat osvětu. Nedávno byly dětské sňatky zakázány třeba v Zambii, otázkou je, nakolik se to bude dodržovat, protože příčinou je i chudoba – lidé se snaží děvčata z ekonomických důvodů provdat co nejdříve, aby měli víc prostředků na chlapce, kteří se o ně budou starat, až budou staří,“ uvedl demograf.
