Varšava - Polská vláda chce přestat posílat peníze církvi, ta by měla napříště spoléhat jen na své věřící. V silně katolické zemi vyvolal vládní záměr odpor nejen mezi kněžími, ale také u konzervativní opozice.
Kněz Grzegorz Droźdź už dvacet let slouží mše. Vydělává tolik, kolik dostane od věřících, ti mu v neděli dávají do kasičky, něco přidají při křtech, svatbách a pohřbech. Záleží ale na nich, kolik mu dají. Naopak stát mu platí sociální a zdravotní pojištění, tedy i důchod. Přispívá i na opravu kostelů. To má ale skončit.
Stát už totiž církvi její majetek vrátil a zaplatil i odškodnění. Kněží tak budou muset spoléhat už jen na věřící. Vláda chce, aby občané dobrovolně na církev přispívali, konkrétně by mohli z daní odepsat tři desetiny procenta.
Církev považuje záměr vlády za útlak a tažení proti ní. Proti je i celá opozice. Ta varuje, že kdo útočí proti církvi, útočí proti Polsku. Tuskova vláda ale nechce církev dále ze státního rozpočtu financovat. „Nejde o nějakou křížovou výpravu proti církvi, pouze chceme, aby byly splněny zásady sociální spravedlnosti,“ říká premiér.
Do kostela chodí 40 procent věřících, téměř každý druhý Polák. Kněží se přesto obávají, že si pohorší. „Kdo zajistí, že se pod takovým mediálním tlakem lidé od církve neodvrátí?“ ptá se kněz Droźdź. Příjmy budou nejspíš nižší. Řada polských kněží bude muset ze svých nároků slevit.
