Varšava - Po čtyřech letech se osmnáctileté Polce podařilo vyhrát svůj souboj s polským státem. Evropský soud pro lidská práva jí dal za pravdu, že se jí úřady i nemocnice snažily po znásilnění zabránit v potratu - přesto, že to jinak přísný zákon dovoluje. Za to má Varšava jí i její matce vyplatit v přepočtu milion a čtvrt korun.
V třísettisícovém Lublinu o tom brzy věděl skoro každý. Osobní data těhotné, zřejmě znásilněné 14tileté Agáty zveřejnily místní noviny, stejně jako její úmysl jít na potrat. Následoval hon. Úřady ji na čas zavřely do ústavu pro nezletilé za nezákonné sexuální styky. Protipotratoví aktivisté ji bombardovali smskami a místní nemocnice ji odmítla přijmout. Místo toho jí doporučila rozhovor s knězem. „Děvče mi řeklo, že chce jít na potrat jenom kvůli svým blízkým. Snažil jsem se jí jen pomoci,“ vzpomíná farář Krzysztof Podstawka.
Ať už si dívka zákrok skutečně přála, nebo šlo o vůli matky, ochotnou kliniku nakonec našla. Ovšem až v 500 kilometrů vzdáleném Gdaňsku. Evropský soud pro lidská práva teď rozhodl, že stát musí dívku za martyrium odškodnit.
Polské zákony povolují potrat jen ve třech případech: znásilnění, závažné poškození plodu nebo ohrožení života matky. Jak ale ukázal případ Agáty, paragrafy v praxi nefungují. „Pokud polské zákony dovolují legální potrat, a to byl i případ této dívky, státní nemocnice nemůže odmítat jeho provedení,“ říká Dorota Pudzianowská z Helsinské nadace pro lidská práva.
Protipotratoví aktivisté naopak požadují ještě větší zpřísnění zákonů. „Polovičaté zákony, které teď v Polsku platí, zneužívají evropské instituce,“ tvrdí Tomasz Terlikowski.
Katoličtí křesťané, kterých je v zemi většina, považují interrupci za vraždu. Polské zákony patří k nejpřísnějším v Evropě a štrasburský soud je v minulosti už kritizoval.
