Podle Soulu je KLDR ochotna vzdát se jaderných zbraní

Jihokorejský prezident Mun Če-in řekl, že je Severní Korea ochotna zcela se vzdát jaderných zbraní a nestanovuje si jako podmínku stažení vojáků USA z Jižní Koreje, což by bylo „nepřijatelné“. KLDR prý žádá pouze bezpečnostní záruky pro svůj režim. O denuklearizaci Korejského poloostrova má v nadcházejícíh týdnech jednat se severokorejským vůdcem americký prezident Donad Trump. Od schůzky si slibuje úspěch, který zajistí bezpečnost, mír a prosperitu.

Už 27. dubna se má se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem sejít jihokorejský prezident, který uvedl, že dohody o normalizaci vztahů Severní Koreje s Jižní Koreou a se Spojenými státy by nemělo být těžké na vrcholných schůzkách dosáhnout.

„Severní Korea vyjadřuje ochotu kompletní denuklearizace,“ řekl Mun Če-in. „Nepřipojují k tomu žádné podmínky, které Spojené státy nemohou přijmout, jako je stažení amerických vojáků z Jižní Koreje. Jediné, co požadují, je ukončení nepřátelské politiky vůči Severní Koreji a následně bezpečnostní záruky,“ dodal.

Podle jihokorejského tisku prezident svými vyjádřeními reagoval na výroky kritiků sbližování obou Korejí, podle nichž KLDR přistoupí maximálně na zmrazení svého jaderného programu, nikoli úplnou denuklearizaci.

Severní Korea doposud hájila nutnost pokračovat ve svých raketových a jaderných zbrojních programech, navzdory rezolucím Rady bezpečnosti OSN. Tvrdila přitom, že se jedná o nezbytný odstrašovací prostředek s ohledem na nepřátelský postoj USA. Spojené státy mají od korejské války z let 1950 až 1953 rozmístěných na jihokorejském území 28 500 vojáků.

V minulých letech KLDR prohlašovala, že je ochotna zvážit denuklearizaci, pokud z Jižní Koreje odejdou příslušníci americké armády a pokud Američané odstraní takzvaný jaderný deštník, kterým USA chrání Japonsko a Jižní Koreu.

Nahrávám video

Soul je připraven jednat o míru

Ve středu Jižní Korea uvedla, že má na nadcházejícím mezikorejském summitu v plánu zahájit rozhovory o oficiálním ukončení války na Korejském poloostrově. Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu, protože vzájemný konflikt z 50. let byl ukončen pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou smlouvou.

Prezident Mun Če-in nyní řekl, že vidí možnost podpisu mírové dohody, či dokonce mezinárodní pomoci pro severokorejskou ekonomiku, pokud se KLDR vzdá nukleárních zbraní. Upozornil ale současně, že jeho vláda nemůže podnikat kroky, které by byly v rozporu s mezinárodními sankcemi uplatňovanými vůči KLDR za její raketové a zbrojní testy.

Nahrávám video

Na schůzku s Kimem se připravuje i Donald Trump

„Jak víte, setkám se v příštích týdnech s Kim Čong-unem, abychom posoudili denuklearizaci Korejského poloostrova. Doufám, že tato schůzka skončí velkým úspěchem, s netrpělivostí na ni čekám. Bude to grandiózní událost pro Severní Koreu a grandiózní událost pro svět. Uděláme vše možné, aby to byl úspěch celého světa, a nejen USA či Jižní Koreje, Severní Koreje či Japonska,“ uvedl americký prezident na tiskové konferenci s japonským premiérem Šinzó Abem.

Pohrozil, že ze schůzky odejde, pokud nepovede k výsledkům. „Pokud setkání, až tam budu, nebude plodné, zdvořile jej opustím,“ prohlásil Trump.

KLDR má podle Trumpa šanci přestoupit na cestu k lepší budoucnosti, pokud svolí k úplnému, ověřitelnému a nezvratnému ukončení svého jaderného programu. Varoval také, že bude pokračovat kampaň maximálního tlaku na Pchjongjang, dokud se nezbaví jaderných zbraní.

S vyvíjením tlaku na KLDR souhlasí i premiér Abe. Nelze podle něj přistoupit na žádné ústupky Pchjongjangu, dokud své jaderné zbraně nezničí a jaderný program neukončí.

Američané chtějí pomoct návratu Japonců unesených do KLDR

Šinzó Abe a Donald Trump
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Trump také přislíbil udělat vše možné pro osvobození Japonců unesených a zadržovaných v KLDR. Pchjongjang podle AP přiznal, že v minulosti se násilně zmocnil 13 Japonců, Tokio hovoří o 17 občanech. Pět z unesených se již vrátilo do Japonska, osm Japonců pak podle KLDR zemřelo. Abe otázku unesených občanů považuje za jednu z klíčových pro Japonsko a trvá na důkladném objasnění jejich osudů.

O vydání svých občanů z KLDR usilují také Spojené státy. Trump prohlásil, že o propuštění všech tří zadržovaných Američanů Washington s Pchjongjangem vyjednávají. „Velmi svědomitě bojujeme za to, abychom tři americké občany dostali zpět. Myslím, že existuje dobrá šance, že se tak stane. Vedeme velmi dobrý dialog,“ řekl Trump.

Setká se Trump s Kimem v Praze?

Trump ve středu na Twitteru potvrdil, že šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo navštívil Severní Koreu a setkal se tam s jejím vůdcem Kim Čong-unem v rámci příprav na chystaný americko-severokorejský summit. Trump minulý měsíc nominoval Pompea na funkci ministra zahraničí USA.

Prezident Spojených států Donald Trump a vůdce KLDR Kim Čong-un by se měli setkat koncem května nebo začátkem června. Místo setkání i další podrobnosti mají být podle stanice BBC dohodnuty, agentura Bloomberg uvedla, že jednou z lokací přicházejících v úvahu je i Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 56 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 1 hhodinou

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 3 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.