Podle posledního průzkumu jsou šance konzervativců a labouristů prakticky vyrovnané

Nahrávám video
Stále menší rozdíl konkurentů: V kampani výrazně rezonuje téma bezpečnosti
Zdroj: ČT24

Náskok konzervativců britské premiérky Theresy Mayové se před blížícími se čtvrtečními předčasnými volbami prudce snižuje. Podle průzkumu společnosti Survation uskutečněného pro televizní stanici ITV vede Konzervativní strana nad opozičními labouristy jen o jeden procentní bod.

Průzkum se uskutečnil v pátek a v sobotu, tedy ještě před útokem islamistických radikálů v Londýně, při kterém zahynulo sedm osob a 48 bylo zraněno. Zatím není jasné, jaký bude mít sobotní útok na volby vliv.

Všechny hlavní strany sice bezprostředně po útoku pozastavily kampaň, během pondělí se však politické boje rozhořely znovu na plno. Šéf labouristů Jeremy Corbyn například kritizoval Theresu Mayovou za škrty v policii, od které muselo během jejího působení v čele ministerstva vnitra odejít až 20 tisíc lidí. Mayová tvrdí, že úsporná opatření se nijak nedotkla boje proti terorismu.

V předchozím průzkumu pro ITV zveřejněném před týdnem vedli konzervativci o šest procentních bodů.

Podle nejnovějšího průzkumu by Konzervativní strana Mayové získala 41,5 procenta hlasů. Labouristé pak 40,4 procenta. Konzervativci by tak zřejmě neměli většinu v parlamentu.

Jiné průzkumy z posledních dní dávají konzervativcům větší náskok, v rozmezí 11 až 12 procentních bodů. Ještě před třemi týdny řada průzkumů ukazovala, že Mayová získá parlamentní většinu, kterou si chtěla zajistit silný mandát pro jednání o brexitu, tedy odchodu Británie z Evropské unie.

Roste i podpora Corbynovi coby potenciálnímu premiérovi

Na otázku, kdo by byl lepším předsedou vlády, polovina dotázaných v průzkumu Survation odpověděla, že současná premiérka Mayová. Corbyna podpořilo 36 procent respondentů. Že by byl předseda labouristů lepším premiérem, si ale oproti počátku května myslí o více než polovinu více lidí. Před měsícem Corbyna za vhodného kandidáta do čela vlády považovalo 15 procent dotázaných.

V dubnu, kdy premiérka Mayová ohlásila záměr uspořádat předčasné volby, měli konzervativci v průzkumech o dvacet procentních bodů více než jejich levicoví konkurenti. Tento náskok se začal snižovat už před dvěma teroristickými útoky – v Manchesteru a v Londýně.

Máme data průzkumu po předchozím útoku v Manchesteru. Ukázal na malé, ale jen dočasné zvýšení podpory pro Konzervativce. Pak to zas kleslo - stalo se tak po 48 hodinovém přerušení kampaně. Tentokrát byla kampaň pozastavená na míň než 24 hodin. Takže očekávám, že to zřejmě nebude mít znovu dopad.
Joe Twyman
šéf politického výzkumu agentury YouGov, vyjádření pro ČT

Podle agentury Reuters pokles preferencí vládní strany do jisté míry souvisí s nepopulárním plánem úsporných opatření v oblasti sociálních služeb, který ohlásila britská vláda a který by se dotkl především starších lidí. Mayová mezitím od původně plánovaných škrtů pod tlakem částečně ustoupila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...