Konec domácím dohadům kolem brexitu. Mayová chce předčasné volby na 8. června

Nahrávám video
ZÁZNAM: Mayová chce v parlamentu prosadit předčasné volby na 8. června
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová chce vyhlásit parlamentní volby. Její plán, o kterém má hlasovat Dolní sněmovna ve středu, počítá s termínem 8. června. Podle Mayové Británie potřebuje silný mandát pro vyjednávání o brexitu. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová prohlásila, že premiérka chce Británii prostřednictvím předčasných voleb dovést k tvrdému brexitu.

K vyhlášení předčasných parlamentních voleb potřebuje premiérka Mayová dvě třetiny hlasů v Dolní sněmovně. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn nicméně v minulosti připustil, že jeho strana by pro takový návrh hlasovala.

O návrhu mají poslanci hlasovat už ve středu. Přitom dosud úřad premiérky něco podobného vylučoval. Řádné parlamentní volby mají proběhnout v roce 2020.

„Došla jsem k závěru, že jedinou cestou k zaručení jistoty a bezpečí v následujících letech je vyhlášení těchto voleb“, řekla ohledně změny svého postoje.

Mayovou ohrožuje více než opozice nejednota Konzervativní strany, která má nevýraznou většinu 15 nebo 17 křesel v parlamentu, což při náročnosti budoucího politického programu a jednání o brexitu není nějak závratné.
Ivan Kytka
Spolupracovník ČT

„Stabilní pozice, ne politické hry“

Rozhodnutí souvisí podle Mayové s brexitem, o kterém země povede v následujících dvou letech složité vyjednávání. Podle ní Británie potřebuje v takové chvíli stabilní a silné vedení.

„Země se stmeluje, nikoliv však Westminster (zažitý výraz pro parlament),“ prohlásila premiérka s tím, že ostatní strany podle ní „hrají politické hry“. To prý ohrožuje úspěch vyjednávání o brexitu a může vést k nestabilitě země. „Proto potřebujeme volby a potřebujeme je teď,“ dodala Mayová před novináři.

Volby mají podle Mayové vyjasnit pozici vlády před vyjednáváním o brexitu
Zdroj: Reuters



Jde o reakci na opoziční útoky ze strany labouristů, ale také stále silnější tlak skotských nacionalistů hrozících novým referendem o vlastní nezávislosti. „Mnoho různých lidí a stran nám klade pod nohy překážky. Tím pádem je naše pozice pro vyjednávání slabší. Ocitáme se v nebezpečí, že nevyjednáme dobrou dohodu o brexitu,“ prohlásila Mayová.

Trvající rozdělení Westminsteru by ohrozilo úspěšný brexit a znamenalo, že vláda nebude stabilní.
Theresa Mayová

Kromě šéfa labouristů Corbyna už možnost předčasných voleb přivítali také zástupci dalších parlamentních stran. Britský ministr pro brexit David Davis označil krok Mayové za „nepohodlné, nelehké, ale správné rozhodnutí.“

Vítáme volby jako možnost, aby se lidé mohli vyjádřit proti této vládě - proti její špatné ekonomické politice, která dostala do problémů naše zdravotnictví , která podfinancovává naše školství. Jen kvůli ní žije mnoho lidí v nejistotě.
Jeremy Corbyn
předseda Labouristické strany



Na překvapivý krok Mayové reagoval i předseda Evropské rady Donald Tusk. Dění kolem brexitu přirovnal k filmové tvorbě známého režiséra Alfreda Hitchcocka. „Nejdřív zemětřesení a pak roste napětí,“ podotkl někdejší polský premiér. S Mayovou prý ohledně voleb absolvoval „dobrý“ rozhovor po telefonu.

Vyjednavač Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt v prohlášení uvedl, že Britové mohou využít předčasné volby k tomu, aby ukázali, jaký vztah s EU chtějí v budoucnu mít. Také šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel si od výsledků voleb slibuje hlavně větší srozumitelnost pro vyjednávání o brexitu.

Volby mezitím plně podpořil i předchůdce Mayové v čele britské vlády - David Cameron. „Odvážné - a správné - rozhodnutí premiérky Theresy Mayová,“ napsal Cameron na twitteru.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek má rozhodnutí za vnitřní věc Britů. „Premiérka potřebuje mandát k tomu, aby se zvládl brexit, a zdá se jí, že ho v této chvíli nemá dostatečně velký,“ komentoval. Mayová podle něj jde ale zároveň do rizika - předvolební kampaň totiž může znamenat velkou mobilizaci odpůrců brexitu a pozici Mayové naopak oslabit.

Média většinou o televizních prohlášeních premiérů z Downing Street vědí dlouho dopředu. V tomto případě tomu tak nebylo. Fakt, že premiér vystoupí v prohlášení před ikonickým číslem 10, má ale většinou zásadní význam. 

S oficiálním sídlem premiéra v zádech vystoupil například zmiňovaný expremiér Cameron krátce poté, co byl jasný výsledek referenda o brexitu. Tehdy oznamoval, že ve funkci následně skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 26 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...