Podle amerických dokumentů je Česko centrem pro praní peněz z Ruska, píše web Investigace

Nahrávám video

Z dokumentů o podezřelých transakcích ve velkých bankách uniklých z amerického úřadu na potírání finanční kriminality se 281 spisů týká České republiky. Uvedl to server Investigace.cz, který se k listinám dostal v rámci globálního projektu Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ). Podle serveru z dokumentů vyplývá, že se v Česku legalizují peníze z trestné činnosti páchané v Rusku. Pochybné jsou i převody peněz spojené s Čínou a čínskými jednateli ve firmách registrovaných v Česku.

„Uniklé dokumenty znovu potvrzují fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska – ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem nebo z úplatků pro celníky,“ uvedl server.

Spisy podle Investigace.cz upozorňují na 144 společností a jednotlivců, kteří měli v Česku bankovní účty, na kterých se uskutečnily pro úředníky podezřelé převody peněz.

Z českých bank se pak podle serveru na transakcích zaznamenaných v dokumentech nejvíce podílela Raiffeisenbank, která provedla podle listin pochybné převody v hodnotě 3,4 miliardy korun. Následuje PPF Banka s transakcemi za 1,3 miliardy, ČSOB s převody za 1,2 miliardy korun a Česká spořitelna s příchozími či odchozími platbami ve výši zhruba 442 milionů.

Firmy bez zaměstnanců a kanceláří s miliony dolarů na účtech

Jako podezřelé vyhodnotili američtí úředníci podle serveru zejména platby, u kterých se nepodařilo dohledat téměř žádné informace k firmám, které si peníze přeposílaly – ve většině případů totiž šlo o schránkové firmy z offshorových destinací. Přestože tyto firmy neměly vlastní kancelář, zaměstnance nebo svou webovou stránku, protékaly přes jejich účty miliony dolarů.

Například v ČSOB má účet skotská společnost Castlefront. „Tato firma je mezi odborníky na praní peněz legendou,“ uvedla Investigace.cz. Podle ní vystupuje v několika mezinárodních finančních skandálech. Mimo jiné figuruje ve finančních schématech, jež popsal Sergej Magnitskij, auditor britské společnosti Hermitage Capital, který za podezřelých okolností zemřel v ruském vězení v roce 2009. Muž údajně shromáždil důkazy o značných zpronevěrách vysoce postavených ruských činitelů.

„Přezkum platebních transakcí ukazuje, že Castlefront přes své účty v České republice posílá a přijímá platby od spousty skořápkových nebo neidentifikovatelných firem,“ napsali podle serveru američtí úředníci. Za pochybné označili také několik plateb do Lotyšska ze společnosti SAR Speditions, která patří podle Investigace.cz bývalému poslanci ukrajinského parlamentu a obchodníkovi se zbraněmi Igoru Urbanskému. „České banky, odkud platby do Lotyšska směřovaly, je ale nijak neřešily,“ uvedl server.

O spisech amerického úřadu informovala BBC a další média. Únik dokumentů o podezřelých finančních transakcích ve výši dvou bilionů dolarů (asi 45 bilionů korun) odhalil, jak některé z největších bank na světě umožnily zločincům prát špinavé peníze.

Ukazuje také, jak ruští oligarchové využívali banky, aby se vyhnuli západním sankcím, které měly zabránit převodu jejich peněz na Západ, uvedl server BBC News. Jde o více než 2500 dokumentů z let 2000 až 2017.

Banky nemohou jednotlivé podezřelé transakce komentovat

Tuzemské banky, kterých se týkají pochybné převody peněz, nemohou podle svých vyjádření kvůli povinnosti mlčenlivosti jednotlivé operace komentovat. Tvrdí, že dodržují veškerá pravidla, která pro tyto transakce platí.

Česká spořitelna úzce spolupracuje s Finančním analytickým úřadem i dalšími orgány státní správy, řekl mluvčí banky Filip Hrubý. Fakt, že informace o podezřelých transakcích vycházejí výhradně z dokumentů amerického Úřadu pro prevenci finanční kriminality, je podle něj důkazem toho, že systém mezinárodního dohledu nad podezřelými transakcemi funguje.

Všechny podezřelé transakce jsou v ČSOB vyšetřovány podle přísných pravidel a v souladu se všemi příslušnými právními předpisy, uvedla mluvčí banky Michaela Průchová. Indikace potenciálně podezřelých transakcí jsou podle ní důkladně prošetřeny a v případě potřeby nahlášeny příslušným státním a dohledovým orgánům.

České zákony, respektive evropská nařízení, neumožňují zveřejňovat nebo komentovat konkrétní transakce či klienty banky, doplnila mluvčí PPF banky Jitka Tkadlecová. PPF banka podle ní striktně dodržuje pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a řídí se jimi při uskutečňování všech bankovních operací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled