Po „třech dnech komedie“ má Řecko premiéra

Atény – V čele nové řecké přechodné koaliční vlády bude Lukas Papadimos, bývalý viceprezident Evropské centrální banky. Oznámil to po dnešním více než čtyřhodinovém jednání šéfů politických stran prezidentský úřad. Nová vláda by měla složit přísahu v pátek v poledne. Jejím úkolem bude zajistit do únorových předčasných voleb zahraniční finanční pomoc a pokračovat v tvrdých úsporných ekonomických opatřeních.

Prezident na návrh šéfů politických stran svěřil mandát k sestavení vlády Lukasi Papadimosovi, uvádí se v prezidentském komuniké. Řecko je na klíčové křižovatce, čelí obrovským problémům, euro je pro něj záruka měnové stability, řekl podle agentur Papadimos po jmenování premiérem přechodné vlády. „Jsem přesvědčen, že účast Řecka v eurozóně je zárukou měnové stability a faktorem ekonomické prosperity a že přes všechny obtíže napomůže k narovnání národní ekonomiky,“ prohlásil Papadimos.

Podle prvních reakcí analytiků je jmenování nového řeckého premiéra pozitivním signálem pro trhy, že kabinet bude mít velmi silnou podporu parlamentu a zasadí se o to, že dohoda o finanční pomoci uzavřená s EU bude v plné šíři dodržena a uplatněna. „Po třech dnech komedie má Řecko premiéra, který je plně kvalifikován uspět v úkolech, jimiž byl pověřen,“ uvedl politolog Kostas Panagopulos. Podle Dimitrise Mardase, profesora ekonomie na univerzitě v Soluni, je Papadimos nejlepší řešení ze všech, která byla ve hře.

Lukas Papadimos
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Papadimos je respektovaná osobnost evropských kapitálových i finančních kruhů, není členem žádné politické strany. Má pověst muže, který neztrácí klid, což je v době, kdy silně zadlužená země nutně potřebuje určitý stupeň stability, podle expertů k nezaplacení.

Jmenování Papadimose přichází po čtyřech dnech místy až chaotického jednání mezi odstupujícím premiérem Jorgosem Papandreem a šéfem konzervativní opozice Antonisem Samarasem.

Řekové se v minulých letech neúnosně zadlužili a loni v květnu dostali od MMF a eurozóny příslib balíku v celkové výši 110 miliard eur. Ten je uvolňován postupně a věřitelé při tom kontrolují, zda Řecko plní dohodnuté podmínky. Druhý záchranný program v sumě 109 miliard eur (2,7 bilionu eur) z letošního července předpokládá na rozdíl od prvního účast soukromých věřitelů, kteří Řecku budou muset část dluhové zátěže odpustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 13 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...