Pád brazilské prezidentky: Rousseffová opustila úřad, funkci převzal viceprezident Temer

Brazilští senátoři po dvacetihodinové debatě odsouhlasili dočasné sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. Rousseffová označila své sesazení za puč. Před odchodem z prezidentského paláce vyjádřila přesvědčení, že v dalším hlasování bude očištěna a do úřadu se vrátí. Ve funkci ji dočasně nahradil viceprezident Michel Temer, který je ovšem stejně jako Rousseffová viněn z manipulací s údaji o rozpočtu.

Osmašedesátiletou Rousseffovou, která do nejvyššího úřadu nastoupila v lednu 2011, čekaly při odchodu z prezidentského paláce podle listu El País asi 3000 příznivců, mezi nimi i exprezident Lula da Silva. Během dočasného odvolání zůstane Rousseffové rezidence, ochranka či plat, i když není jasné v jaké výši.

Rousseffová měla manipulovat s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat před volbami rostoucí deficit, za což jí hrozí ústavní žaloba. Rousseffová přiznala, že se dopustila chyb, ale tvrdí, že nespáchala žádný zločin. Impeachment už dříve odsouhlasila sněmovna.

První ženu v čele Brazílie vystřídal Temer

Funkce prezidenta Brazílie se po Rousseffové dočasně ujal dosavadní pětasedmdesátiletý viceprezident Michel Temer a oznámil jména ministrů své vlády. Ministrem zahraničí bude senátor a bývalý guvernér Sao Paula José Serra (74), finance povede dlouholetý guvernér centrální banky Henrique Meirelles (70) a obranu poslanec Raul Jungmann (64), který působil jako ministr v 90. letech.

Michel Temer
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

Podle politologů je ale otázka, jak dlouho Temer v nejvyšším úřadu vydrží. Kromě toho, že mu hrozí proces odvolání ze stejného důvodu jako Rousseffové, má i nízkou podporu veřejnosti: podle nedávného průzkumu agentury Datafolha mu důvěřuje jen asi 16 procent obyvatel.

Za normálních okolností by měl ale prezidentem zůstat minimálně do doby, než senátoři pod vedením předsedy nejvyššího soudu ve 180denní lhůtě rozhodnou o oprávněnosti ústavní žaloby vůči Rousseffové.

Pokud se při hlasování vysloví nejméně dvě třetiny senátorů pro žalobu, Rousseffová bude definitivně zbavena úřadu a osm let se nebude moci ucházet o volenou funkci. Temer pak bude prezidentem do konce původního mandátu prezidentky, tedy do konce roku 2018, a povede zemi i v době konání letní olympiády v Riu de Janeiro. 

Dilma Rousseffová
Zdroj: Ueslei Marcelino/Reuters

„To, že Rousseffová odchází, tak jisté není, ale to, že je krize v Brazílii vážná, to je fakt. Prezidentce evidentně dochází dech, pořád ale existuje dost lidí, kteří ji mají rádi nebo profitovali z jejích programů a cítí se jí být zavázáni,“ konstatoval odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey. O prezidentce se prý říká, že těžila z popularity svého předchůdce ze stejné strany, jímž byl Lula de Silva.

Senát o sesazení prezidentky jednal skoro celý den. Z 81 senátorů jich bylo 22 proti sesazení Rousseffové, 55 zákonodárců volalo po jejím odvolání. „Těm, kteří podporují tento puč, nebude nikdy odpuštěno,“ varovala Fatima Bezzerová z Rousseffové vládní Strany pracujících. Podle jiného senátora Temaria Moty se snaha sesadit prezidentku „zrodila z nenávisti a pomsty“.

Poukazuje se na to, že o prezidentčině osudu rozhodovali ti, kdo patří k nejzkorumpovanějším, 33 senátorů bylo totiž obviněno nebo je vyšetřováno kvůli finančním podvodům.

Odpůrci prezidentky zdůrazňovali krizi, do níž podle nich zemi uvrhla

Impeachment naopak podpořil vůdce opozice Aecio Neves, který prohrál s Rousseffovou v prezidentských volbách v roce 2014. Ten zdůraznil, že Rousseffová uvrhla zemi do největší krize za posledních 100 let. Také Neves ale patří mezi podezřelé korupčníky – nejvyšší soud ve čtvrtek povolil zahájit vyšetřování.

Ekonomické problémy země připomněl i bývalý fotbalista Romario, nyní senátor za Socialistickou stranu. „Není pochyb o tom, že naše země prochází vážnou krizí. Částečně jde o politiku, ale nejen o ni. Takže bez ohledu na výsledek tohoto jednání, my jako senátoři máme naléhavý úkol – musíme žádat vládu, aby přijala mimořádná opatření, která zemi vyvedou z této krize,“ řekl Romario.

Předseda senátu Renan Calheiros slíbil, že nevyhlásí přestávku, dokud jednání neskončí. „Předpokládám, že všechno půjde podle plánu a že tento okamžik pomůže Brazílii ke zdokonalení jejích institucí. Pokud ne, povede to k poškození naší demokracie,“ konstatoval Calheiros.

Zatímco uvnitř brazilského senátu se mluvilo, venku se bojovalo. Policie použila při zásahu pepřový sprej proti stoupencům Rousseffové, kteří jsou převážně z feministických skupin a házeli na policisty petardy.

Protest v Brazílii
Zdroj: Paulo Whitaker/Reuters

Podle záchranářů bylo několik osob odvedeno z oblasti, protože se necítily dobře. Je to nechutné. „Jsme tady, abychom bránili naši demokracii, a tito přitakávači na nás stříkají slzný plyn. Jsou to zbabělci,“ prohlásila jedna z protestujících Celma Pereirová. 

Jsem proti impeachmentu, protože to není legitimní. Nemůžete někoho takto sesadit, když všichni, kteří za tímto procesem stojí, jsou ještě zkorumpovanější.
Veronica Pratesová
jedna z protestujících

Před senátem se sešli i odpůrci Rousseffové. „Impeachment podporuji, protože pokud existuje důkaz, že špatně vykonávala funkci, tak musí odejít ve jménu ochrany naší demokracie,“ konstatovala obyvatelka Ria de Janeiro Bruna Petitová. Obě skupiny byly zhruba stejně velké a čítaly několik tisíc osob. Oddělovala je uměle postavená zeď.

Rezignace? O tom ani neuvažuji, konstatovala Rousseffová

Politička vinu vytrvale popírá a chce podle svých slov bojovat až do konce. „Nehodlám rezignovat, to mi nikdy nepřišlo na mysl,“ prohlásila prezidentka v úterý. Snahy o své odvolání označila za „státní převrat bez armády a bajonetů“. 

V čele spiknutí je podle ní bývalý předseda sněmovny Eduardo Cunha. Toho mezitím nejvyšší soud dočasně zbavil funkce kvůli obvinění z maření vyšetřování korupce, které je proti němu vedeno, a kvůli zastrašovaní poslanců. 

Spojené státy Brazílii vzkázaly, že v její politický systém věří. „Brazílie je pod určitou kontrolou a tlakem. Spojené státy budou podporovat našeho přítele a partnera v situaci, kdy čelí velkým výzvám,“ konstatoval mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Vládu levicové Strany pracujících, která je u moci od roku 2003, také postihl obří skandál okolo úplatků za zakázky státní ropné společnosti Petrobras. Vyšetřovány jsou desítky politiků z vládních i opozičních stran, řada podnikatelů již byla odsouzena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova drony poškodily i nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 2 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 3 hhodinami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 3 hhodinami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.