Hlavní středeční téma brazilských senátorů bylo jasné – hlasování o sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. První ženu v čele Brazílie nezachránil ani nejvyšší soud, který úterní žádost generálního prokurátora o zastavení procesu jejího odvolání zamítl. Podle prezidentky jde o spiknutí, v jehož čele je bývalý předseda sněmovny Eduardo Cunha jako spojenec viceprezidenta Michela Temera, který by prezidentku mohl nahradit.
Proces sesazení prezidentky schválili brazilští poslanci v dubnu dvoutřetinovou většinou. Roussefové hrozí, že bude zbavena úřadu i možnosti ucházet se o volenou funkci po dobu osmi let.
Předseda sněmovny Waldir Maranhao v neděli všechny zaskočil, když dubnové rozhodnutí poslanců zrušil. Učinil tak prý na žádost generálního prokurátora, který chtěl opakovat hlasování kvůli údajným procedurálním chybám. Předseda senátu Renán Calheiros označil Maranhaoův krok za nemístný. V pondělí večer šéf sněmovny své rozhodnutí odvolal.
„Je to převrat!“ Prezidentka Rousseffová bojuje, aby nezůstala jen stínem
Rousseffová při projevu znovu kritizovala snahy o své odvolání jako „státní převrat bez armády a bajonetů“. V čele spiknutí je podle ní bývalý předseda sněmovny Eduardo Cunha jako spojenec viceprezidenta Michela Temera. „Tito lidé se nedokážou nechat zvolit do prezidentského úřadu, a tak používají proces sesazení jako nepřímé volby, z nichž byl lid vyloučen,“ prohlásila.
Za vůdce odpůrců prezidentky je považován Cunha. Byl také mezi iniciátory dubnového hlasování. Cunhu mezitím nejvyšší soud dočasně zbavil funkce kvůli obvinění z maření vyšetřování korupce, které je proti němu vedeno, a kvůli zastrašovaní poslanců. Prokuratura v žádosti, aby proces s Rousseffovou nepokračoval, argumentovala tím, že proces zahájil právě vyšetřovaný Cunha.
Rousseffová, která stojí v čele Brazílie od ledna 2011, čelí obvinění, že před minulými volbami z roku 2014 manipulovala s výsledky státního rozpočtu, aby zamaskovala rostoucí schodek. Vinu popírá. Z téhož důvodu hrozí sesazení i viceprezidentovi Michelu Temerovi, který by měl prezidentku v čele země dočasně nahradit. Temerův poradce již novinářům prozradil, že viceprezident se po převzetí nejvyššího úřadu chystá snížit počet ministerstev z 32 na 22.
Vládu levicové Strany pracujících, která je u moci od roku 2003, také postihl obří skandál okolo úplatků za zakázky státní ropné společnosti Petrobras. Vyšetřovány jsou desítky politiků z vládních i opozičních stran, řada podnikatelů již byla odsouzena.
Protesty po celé zemi
Proti odvolání prezidentky protestovali její sympatizanti. V Sao Paulu i dalších městech postavili barikády a zablokováním ulic způsobili rozsáhlé kolony během ranní špičky. V Rio de Janeiru například lidé zatarasili hlavní spojení se Sao Paulem. Protesty organizovala levicová organizace s názvem Všelidová brazilská fronta. „Budeme kdekoliv bojovat za obranu demokracie. Brazílie říká puči ne!“ uvádí na Facebooku.
Podle průzkumů si ale její odchod přejí tři pětiny Brazilců. „Společnost je naladěná proti prezidentce nejen kvůli špatné ekonomické situaci, ale také kvůli stále se rozšiřujícím korupčním skandálům, do kterých jsou ale zapletené v podstatě všechny brazilské strany,“ uvedl stálý zpravodaj ČRo David Koubek. Země upadá do chaosu ve chvíli, kdy v Riu finišují přípravy na letní olympijské hry.
