Osobností roku je protestující člověk

Washington - Osobností roku 2011 podle amerického časopisu Time je protestující člověk. Časopis píše, že je to rok, co se upálil v Tunisu prodavač ovoce a co se protivládní protesty z této země začaly šířit přes Blízký východ do Evropy a Spojených států. Letošní rok byl pak ve znamení změn v globální politice a návratu moci lidem. Za to se prý zasloužil právě „protestující člověk“.

Time připomíná rok plný protestů a demonstrací, které v některých zemích dokonce vedly k pádu diktátorských režimů. Časopis připomíná nepokoje v Tunisku z přelomu roku, kde to všechno začalo. Poté, co se upálil na protest proti bídě a nezaměstnanosti mladý Mohamed Buazízí, vyrazili Tunisané do ulic. Protivládní protesty se pak rozšířily do dalších zemí – do Alžírska, Egyptu, Libye, Sýrie, Jemenu a dalších. 

„Na jaře se pak (protesty) přelily do Evropy,“ píše časopis. Jako příklad uvádí demonstrace v Řecku, kde se protestovalo proti vládě a úsporným opatřením, nebo Španělsku, kde hnutí nespokojených mladých lidí začalo s protesty kvůli vysoké nezaměstnanosti a kvůli frustraci z pocitu, že nemají šanci ničeho dosáhnout. Na podzim se pak demonstrace rozšířily i do USA, kde se hnutí Okupujte Wall Street snaží upozornit na sociální nerovnost. Na konci roku se kvůli parlamentním volbám protestovalo také v Rusku.

Nahrávám video

Události letošního roku jsou podle časopisu nesrovnatelné s protesty v roce 1989, kdy se hroutily režimy ve střední a východní Evropě, i s vlnou demonstrací v roce 1968. „Bylo to něco, co jsme za svůj život neviděli. Pravděpodobně jsme nic podobného nezažili od roku 1848, kdy se pouliční protest v Paříži rozrostl do třídenní revoluce, která změnila monarchii v republikánskou demokracii, pak za pár týdnů díky moderním technologiím - telegrafu, železnici a rotačnímu tisku - inspirovala nezastavitelnou kaskádu protestů a povstání v Mnichově, Berlíně, ve Vídni, v Miláně, Benátkách a v desítkách dalších míst v Evropě,“ napsal Time k letošním protestům. 

Vedle vítězného protestujícího člověka časopis zvažoval ještě další nominované. Byli mezi nimi Kate Middletonová, která se v celosvětově sledované svatbě v dubnu provdala za prince Williama, nebo admirál William McRaven, jenž velel operaci, která skončila zabitím Usámy bin Ládina.

Magazín Time vybírá osobnost roku už 84 let, tedy od roku 1927. Loni zvolil zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. V minulosti titul získali například americký prezident Barack Obama, současný ruský premiér Vladimir Putin, papež Jan Pavel II. nebo zpěvák U2 Bono Vox. Magazín považuje osobnost roku za jednotlivce, který utváří svět. V minulosti se proto osobnostmi roku stali i diktátoři Adolf Hitler a Josif Stalin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.