OSN schválila zásah v Libyi, údery začnou za několik hodin

New York - Rada bezpečnosti OSN schválila nasazení vojenské síly proti Libyi k ochraně civilního obyvatelstva včetně vytvoření bezletové zóny nad touto zemí. Pro příslušnou rezoluci, která otevírá cestu k leteckým úderům na Libyi, se vyslovilo deset z 15 členů rady, pět členů včetně Číny a Ruska se hlasování zdrželo. Libyjská vláda v reakci na přijaté opatření odsoudila „agresivní postoj“ mezinárodního společenství. Podle vyjádření Paříže začnou údery během několika hodin. Francie se jich zúčastní.

Čína a Rusko, kteří jako stálí členové Rady bezpečnosti mají právo veta, se k rezoluci ještě před hlasováním stavěly s výhradami. Spolu s těmito velmocemi se hlasování vzdalo Německo, Indie a Brazílie. Rezoluci vyzývající k zajištění zákazu všech letů nad Libyí v zájmu ochrany civilního obyvatelstva naopak důrazně prosazovaly Spojené státy, Velká Británie a Francie. Opatření také podpořila Evropská unie.

Západ požaduje zastavení násilí

Mark Lyall Grant, Velká Británie: „Hlavní záměr této rezoluce je jasný. Ukončit násilí, chránit civilisty a umožnit obyvatelům Libye ovlivňovat svou budoucnost bez tyranie Kaddáfího režimu.“

Susan Rice, USA: „Rada bezpečnosti dnes reagovala na volání libyjského lidu o pomoc. Tato rezoluce požaduje okamžité zastavení střelby a ukončení násilí a útoků proti nevinným civilistům.“

Přijetí rezoluce 1973 znamená, že nad Libyí je s okamžitou platností vyhlášena bezletová zóna. Itálie již potvrdila, že je připravena k zajištění tohoto opatření poskytnout své letecké základny. Využita by mohla být sicilská základna Sigonella, která poskytuje logistickou podporu námořnictvu USA. Je totiž k Libyi jedním z nejblíže postavených vojenských letišť Severoatlantické aliance.

Na akci se chystá hlavně Francie a VB

Podle diplomatických zdrojů z Francie, která podporuje ráznou akci proti Kaddáfímu, lze s vojenskou operací počítat již během pátku. Zúčastnit by se jí údajně měly Francie, Británie a nejméně jeden arabský stát. Kanada oznámila, že pro účely operace vyšle šest letounů F18. Zapojení USA se v prvních fázích neočekává.

Tripolis ve čtvrtek nicméně západní země varoval, že v případě zahraničního zásahu provedou libyjské síly odvetné útoky na civilní i vojenské cíle ve Středomoří. „Pokud se svět může chovat šíleně, my se také tak budeme chovat,“ uvedl pro portugalskou televizi plukovník Kaddáfí ještě před přijetím rezoluce, která může vést k jeho konečnému pádu.

Německo se od útoku distancuje

Účast bundeswehru na akci proti Libyi již vyloučil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. Berlín podle ministra postoj vůči této africké zemi nemění, nadále chce, aby Kaddáfí boje proti vlastním lidem ukončil. Německý vyslanec při OSN Peter Wittig vyjádřil obavy, že vojenská operace by mohla vést pravděpodobně k rozsáhlým ztrátám na lidských životech.

Americký prezident Barack Obama se po hlasování RB OSN telefonicky spojil s francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym a britským premiérem Davidem Cameronem. Shodli se na tom, že Libye musí vyhovět rezoluci OSN a že násilí proti libyjským civilistům musí skončit. Rovněž se dohodli na úzké koordinaci dalších akcí a na spolupráci s arabskými a dalšími zahraničními partnery k naplnění schváleného bezpečnostního opatření.

Libye: Je to příklad agresivního chování

Libyjský náměstek ministra zahraničí Khalid Kaim v Tripolisu na rozhodnutí RB OSN reagoval a oznámil, že vláda se bude snažit ochránit své obyvatelstvo a území. Zároveň vyzval mezinárodní společenství, aby do země vyslalo vyšetřovací komisi, ale neposkytovalo materiální podporu rebelům. „Pokud by jakýkoliv stát poskytl separatistům a rebelům zbraně, znamenalo by to, že by vyzval Libyjce, aby se navzájem zabíjeli,“ prohlásil.

Khalid Kaim, náměstek libyjského ministra zahraničí

„Tato rezoluce je příkladem agresivního postoje mezinárodního společenství, které ohrožuje jednotu a stabilitu Libye.“

Rezoluce, kterou předložily VB, Francie a Libanon, dovoluje ostatním státům přijmout „všechna nezbytná opatření“ pro zajištění bezpečnosti civilních obyvatel Libye. V praxi to tedy znamená, že proti režimu Muammara Kaddáfího mohou jiné státy nebo mezinárodní organizace použít vojenskou sílu. Zatím není jasné, jak bude případná vojenská operace provedena. Zcela jistě se ale nepočítá s pozemní invazí.

Povstalci rezoluci oslavují

Povstalci z východolibyjského města Benghází, které je jejich baštou, přivítali rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN radostnou střelbou do vzduchu. Nyní jsou podle zpráv BBC v centru protivládního odporu tisíce lidí, odpalují ohňojstroje a slaví. „Modlíme se, aby OSN přišla se silným a rychlým řešením,“ doufal ještě před hlasováním RB Ahmed El-Gallal, jeden ze stoupenců opozice.

Radost ovšem může být předčasná. Libyjský vůdce Kaddáfí totiž večer v rozhlasovém projevu oznámil, že útok na Benghází začne ještě dnes v noci. Přislíbil beztrestnost těm, kdo se vzdají, ale pohrozil, že s ostatními nebude mít slitování. Během dnešní noci se libyjská armáda dosud k žádné ofenzivě neodhodlala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
před 2 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 5 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.