Nairobi - Seznamy ohrožených živočichů se neustále rozrůstají. Změny klimatu, lidská činnost a také proměny divočiny na pole a pastviny představují pro mnoho zvířat příliš velké riziko. Nově mezi ty nejohroženější přibyla i žirafa Rothschildova. Poslední sčítání přineslo varovná čísla, počet volně žijících zvířat klesl pod 670 kusů. Většina z nich žije v Ugandě a Keni, zbytek se toulá po Súdánu.
Žirafy vytěsňují hlavně rozrůstající se lidská sídliště. Člověk potřebuje půdu, divočina musela ustoupit. Žirafy jen těžko shánějí potravu a přibližují se lidským obydlím. Ničí pak úrodu zemědělcům a lidé se za to začali mstít. Zabíjejí žirafy jako škodnou.
Mírumilovné křehké tvory ale stejně tvrdě zasáhly i ozbrojené konflikty. Zvláště pak válka Ugandy s Tanzanií koncem sedmdesátých let, která ukončila působení ugandského krutovládce Idi Amina. Emmanuel Ngumbi z žirafího centra v Nairobi říká: „Během války s Idi Aminem žirafy stříleli i vojáci. Prostě si na nich trénovali střelbu. A někteří je lovili na maso.“
Rozeznat Rothschildovu žirafu od jiných příbuzných není snadné. Je třeba hledět na nohy, od kolene dolů už nemá typickou kresbu. Jde o jediný druh žirafy v bílých podkolenkách. A také o nejvyšší, se svými téměř sedmi metry je žirafa Rothschildova dokonce nejvyšším savcem na světě.
Turisty ale, spíše než rekordy, přitahuje svou bezelstnou povahou a hlubokým pohledem jemných temných očí. Do žirafího centra v Nairobi jich přijíždějí tisíce. Když mají štěstí, můžou krotké žirafy sami krmit.
Ochránce přírody zápis Rothschildovy žirafy na červený seznam ohrožených druhů znepokojil. Doufají ale, že všechno není ztraceno. „Jsem plný obav i nadějí současně. Doufám, že díky zápisu na listinu ohrožených druhů získají žirafy pozornost, že svět vymyslí nějaký koncept jejich záchrany. My musíme bojovat tady v Keni, aby se žirafám dostalo státní ochrany,“ říká Ngumbi. Nejvíc ale bude záležet na přístupu místních lidí. Až pochopí, že zahraniční obdivovatelé divoké přírody přinášejí víc peněz než zemědělství, pak budou žirafy v bezpečí.
Žirafa Rothschildova
(Giraffa camelopardalis rothschildi nebo Giraffa camelopardalis rotschildi)
Žirafa byla pojmenována po zakladateli muzea v Tringu Lionelu Walteru Rothschildovi. Je to nejvyšší savec. Živí se listím a větvemi, zřídka trávou. Typické jsou tmavohnědé kaňkovité nebo obdélníkové skvrny se slabšími krémově zbarvenými liniemi okolo. Typické jsou také bílé podkolenky. V Česku chovají tuto žirafu v zoologických zahradách ve Dvoře Králové, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni, Praze, Ústí nad Labem nebo ve Zlíně.
Co jste možná nevěděli…
Žirafy spí denně jen asi 20 minut. Jinak odpočívají vestoje.
