Šanghaj – Citlivé otázky porušování lidských práv v Číně se během diskuse se studenty univerzity v Šanghaji dotkl americký prezident Barack Obama. Svoboda slova a vyznání jsou podle nej univerzální práva a měla by být dosažitelná pro všechny. Nezmínil se ale přímo o porušování lidských práv v Tibetu. Vzhledem k rostoucímu vlivu asijské velmoci na světovou ekonomiku ale Obamově návštěvě v Říši středu dominuje především téma hospodářské spolupráce.
„Svoboda projevu, svoboda vyznání a přístup k informacím jsou, domníváme se, univerzální práva. Měla by být dosažitelná všem, včetně etnických a náboženských menšin, ať je to ve Spojených státech, v Číně nebo jinde,“ řekl Obama před několika desítkami studentů šanghajských vysokých škol.
Prohlásil také, že by mělo být povoleno kritizovat politické vůdce a měl by se podporovat svobodný tok informací včetně těch po internetu. „Nehodláme žádnému národu vnucovat vládní systém, ale také se nedomníváme, že principy, jimiž se řídíme my, se hodí jen pro nás,“ řekl dále.
Obama se konkrétním problémům Číny spíše vyhýbal
V Číně je asi 250 milionů uživatelů internetu, ten je však pod přísnou vládní kontrolou. Obamova slova o etnických a náboženských menšinách byla jediná, která by bylo možno považovat za narážku na poměry v Tibetu nebo v Sin-ťiangu, který byl nedávno dějištěm krvavých incidentů kvůli aktivizaci muslimské ujgurské menšiny.
„Čína a Spojené státy nemají proč být protivníky,“ řekl dále Obama a prohlásil, že dobré americko-čínské vztahy otevírají dveře k vyřešení globálních ekonomických a bezpečnostních problémů. „Vítáme fakt, že se Čína stává silným a úspěšným členem světového společenství,“ řekl.
Na zásadní význam spolupráce obou zemí poukazuje i Sidney Rittenberg, expert na čínsko-americké vztahy. Podle něj jsou na sobě obě země víceméně ekonomicky závislé. „Američané nakupují ve velkém čínské výrobky a Čína z utržených peněz financuje americký státní dluh. Bez toho by se americké ekonomice dýchalo mnohem hůř,“ uvedl Rittenberg.
Čínsko-americké vztahy se ovšem neobejdou bez překážek. „Zmiňovaná symbióza ale neznamená, že by v hospodářských vztazích mezi oběma zeměmi nebyly překážky. Američané například neúspěšně tlačí na to, aby Čína uvolnila kurz jüanu, Číňanům zase vadí uvalování amerických dovozních tarifů na vybrané čínské zboží,“ konstatoval Rittenberg.
Čína by podle Obamy mohla pomoci při řešení mezinárodních konfliktů
Spojené státy by si přály s Pekingem více spolupracovat i na diplomatickém poli. Jako regionální velmoc a stálý člen Rady bezpečnosti OSN by mohla Čína pomoci v řešení vleklých sporů o íránský i severokorejský jaderný program nebo v otázce demokratizace Barmy. Důležité jsou podle Obamy také dobré vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem. „Spojené státy daly v minulosti jasně najevo svou podporu politice jednotné Číny. Na tomto přístupu nehodláme nic měnit,“ řekl Obama, podle kterého se jedná hlavně o „problém v komunikaci“.
Zbigniew Brzezinski, bývalý poradce pro národní bezpečnost:
„Vztahy s Čínou jsou převážně ve znamení spolupráce. Neschvalujeme jejich domácí politiku, ale musíme zvažovat přínos jakýchkoli symbolických kroků. Když nepřinesou reálné výsledky a zhorší atmosféru, je dobře je nedělat.“
Obamova cesta roku: Hlavně nerozzlobit Peking
Obamova návštěva Číny má pověst cesty roku. Význam Pekingu roste skoro tak rychle jako jeho ekonomika, říká washingtonský zpravodaj ČT Michal Kubal. Banka Goldman Sachs dokonce předpovídá, že Ameriku předběhne už za 18 let. Byly to právě čínské peníze, které v posledních letech platily a platí rekordní zadlužování americké státní pokladny.
Čína se za posledních pět let vyhoupla do čela amerických věřitelů. Obama tak v Pekingu jedná v podstatě se svými bankéři. To poznamenalo atmosféru jednání, když se Obama před měsícem nesešel s dalajlamou, aby Čínu nenazlobil, místo obvyklého symbolického propouštění disidentů před podobnou návštěvou jich tentokrát čínské úřady do vězení pár poslaly. A svou vládu v Tibetu přirovnávají ke zrušení otroctví v Americe.
Obama sice lidská práva zmínil, ale jinak na toto téma příliš tlačit nebude. Jeho rozhovorům dominují peníze – podhodnocený čínský jüan, který zvýhodňuje čínské exportéry, a dolar, který Čína drží svými dluhopisy v rukou. Může ho sice poslat ke dnu, zničila by ale i svou ekonomiku – bankovní rezervy má v dolarech.
