Bangkok - Návštěva Barmy nebude projevem souhlasu s barmskou vládou, ale znamením pokroku, který země na cestě k demokracii učinila, prohlásil americký prezident Barack Obama. Ten v thajském Bangkoku zahájil třídenní cestu po jihovýchodní Asii. V pondělí je očekáván v Barmě, kam přicestuje jako vůbec první hlava USA. Právě od této zastávky si Bílý dům slibuje nejvíc. Do Barmy už se začali sjíždět turisté z celého světa a na příjezd amerického lídra se připravují i místní.
„Nejsem někdo, kdo si myslí, že Spojené státy by měly stát stranou, aby si neušpinily ruce, když zde máme příležitost povzbudit zemi příznivými podněty,“ prohlásil Obama na brífinku s thajskou premiérkou Jinglak Šinavatrovou. Chce barmskou vládu přesvědčit i o tom, aby přestala obchodovat se zbraněmi se Severní Koreou. Podle Obamy nikdo nepochybuje o tom, že Barma „je tam, kde má být“. Dodal, že není možné jen čekat, než dosáhne stanoveného cíle. „Můžeme jí pogratulovat za to, že otevřela dveře,“ řekl o reformním kurzu, na který tato asijská země nastoupila.
Barmští policisté hlídkují v ulicích i okolo vládních budov, země se připravuje na historickou návštěvu amerického prezidenta. Lidé si od jeho přítomnosti slibují mnohé. Prezident chce pronést projev o svobodě a jednat s vládními představiteli o dalším demokratickém směřování země. Do Barmy přicestuje Obama v pondělí, sejde se zde s opoziční vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij i prezidentem Theinem Seinem.
Barma, nebo Myanmar?
Baracka Obamu čeká v Barmě neobvyklý protokolární oříšek související s názvem země. Bývalá junta totiž před 23 lety bez veřejné diskuse stát přejmenovala na Myanmar. Stalo se tak údajně proto, aby název lépe odrážel etnickou rozmanitost země. Demokratičtí aktivisté ale nadále používají název Barma. Pokud Obama v Barmě naváže na dosavadní diplomatickou praxi USA, neuchýlí se k žádnému názvu. Například americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která Barmu navštívila loni v prosinci, o ní převážně hovořila jako o „této zemi“. Totéž učinila i letos v září, kdy se sešla s barmským prezidentem.
Barma už Obamovi vzkázala, že to s demokracií myslí vážně – na počest jeho příjezdu před pár dny propustila na svobodu 450 vězňů. V Barmě jsou za mřížemi ale stále ještě tři stovky politických aktivistů, které zatkla bývalá vojenská junta. Civilní vláda se teď chystá přijmout deklaraci lidských práv a nastavit v této oblasti mezinárodní pravidla. V pondělí se na svobodě předčasně ocitne dalších 66 vězňů; není zatím jasné, zda mezi nimi budou i političtí vězni.
Některé organizace hájící lidská práva považují Obamovu cestu do Barmy za předčasnou, protože barmské demokratické reformy podle nich musí ještě zakořenit. Obama ale avizoval, že při setkání s prezidentem Theinem Seinem bude veřejně i v soukromí apelovat na další pokrok při demokratizaci země.
Demokratické reformy v Barmě začal prezident Sein uskutečňovat na jaře 2011, kdy vojenskou diktaturu vystřídala civilní vláda. Úřady od té doby propustily stovky politických vězňů a uzavřely příměří s povstaleckými skupinami etnických menšin. Opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij už od konce roku 2010 nemusí žít v domácím vězení v přísně střežené rezidenci a od letošního dubna je poslankyní.
ASEAN přijal deklaraci o lidských právech, dle kritiků má mezery
Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) přijalo na summitu v Kambodži deklaraci o lidských právech. Dokument má ale podle kritiků velké nedostatky. Některé části prohlášení nemusejí zastavit pronásledování a utlačování nevinných. Na summit dorazí v úterý i Obama. Lidé, kteří proti deklaraci protestují, věří, že právě on a ministryně zahraničí Clintonová by jí mohli pomoct změnit.
Představitelé zemí ASEAN, který je blokem deseti demokracií i autoritářských režimů, podepsali nezávaznou deklaraci vyzývající k ukončení mučení, svévolného věznění a dalšího porušování lidských práv. Diplomaté členských států označili prohlášení i přes jeho nedokonalost za milník, který pomůže zakořenit demokratickým reformám v zemích, jako je právě Barma.
