Bagdád – Kurdské jednotky za podpory amerického letectva a iráckých vojáků dobyly zpět největší přehradu v Iráku. Potvrdil to americký prezident Barack Obama. Strategicky důležitou nádrž u Mosulu na severu země 10 dní drželi ozbrojenci Islámského státu (IS). Pokud by se nepodařilo islamisty od přehrady vyhnat, mohli by připravit o vodu a elektřinu statisíce lidí. Povstalci popírají, že by o přehradu přišli. Varovali Spojené státy, že je „utopí v krvi“, pokud nepřestanou s nálety. Obama naopak slíbil dlouhodobý boj proti nim.
Členové islamistické organizace Islámský stát přehradu získali 7. srpna a stali se tak hrozbou pro dodávky elektřiny na rozsáhlé území. Panovaly obavy, že by mohla být strategicky významná přehrada v bojích poškozena, což by ohrozilo zaplavením mnohá města ležící po proudu řeky Tigris.
IS ale ani po dnešním oznámení televize ztrátu přehrady nepřiznal a trvá na tom, že má objekt stále pod kontrolou. Televizní ohlášení skupina označila za součást propagandistické války. Zároveň skupina na internetu podle Reuters oznámila, že její bojovníci zabili desítky příslušníků kurdských milicí a 170 jich zajali. U pešmergů prý také ukořistili množství zbraní.
Ještě se stále bojuje, tvrdí některé zdroje
Podle agentury AP se u přehrady stále bojuje. Armádní mluvčí jí řekl, že pešmergové a vojáci jsou v komplexu a o jižní část ještě bojují. Nad přehradou už prý ale vlaje irácká vlajka. Zástupce pešmergů sdělil AP, že kurdští milicionáři z přehrady odpoledne odešli, protože v celém prostoru jsou nastraženy nálože. Nejmenovaný činitel amerického ministerstva obrany ale prohlásil, že bitva o přehradu nebyla zatím zcela vybojována. Také podle agentury Reuters nejmenovaný zaměstnanec přehrady upozornil, že rebelové dál drží na přehradě klíčové pozice.
Aktivisté IS prostřednictvím videa vyhrožují podle agentury Reuters Američanům, že na ně budou útočit „kdekoli“, pokud jejich nálety budou zasahovat jejich bojovníky. Na záznamu se objevuje fotografie Američana, jemuž byla useknuta hlava během americké okupace Iráku, a doprovází ji oznámení: „Utopíme vás v krvi“.
USA se rozhodly pomoci Iráku v boji proti radikálům a nasadily k tomuto účelu letectvo. Obama dnes v Bílém domě slíbil dlouhodobou strategii, která má zvrátit současný trend pokračující rozpínavosti islamistů na severozápadě Iráku. Podle amerického prezidenta představují radikálové nebezpečí nejen pro Iráčany, ale i pro celý region.
Britský premiér David Cameron zopakoval, že Londýn pozemní jednotky do Iráku nepošle, ale slíbil, že se Británie dále zapojí do boje proti „zrůdné“ skupině Islámského státu. Británie podle něj bude spolupracovat s Kurdy a iráckou vládou a podpoří také USA.
Britský ministr obrany Michael Fallon upozornil, že vojenské zapojení Británie v Iráku může trvat „měsíce“. Sdělil, že v Iráku působí bojová letadla britského letectva typu Tornado.
Stanice BBC soudí, že Británie pozvolna svou pomoc Iráku převedla z humanitární na pozorovací lety, z nichž se vbrzku může stát přímá bojová účast a Britové by se mohli zapojit do bombardování. K tomu by zřejmě byla použita britská letadla, která jsou na Kypru, a musela by s tím také souhlasit kyperská vláda. Fallon právě Brity sloužící na Kypru navštívil.
Na sever Iráku míří tuny potravin, léků a dalších potřeb z Velké Británie, Německa nebo Polska. Pomoc míří k desítkám tisíců lidí, kteří uprchli před boji ze svých domovů. Jednou z nejpostiženějších skupin jsou Jezídi. Část z nich islamisté zmasakrovali, část prchla do nehostinného pohoří Sindžár. Odtud se zdecimovaní přesouvají pod ochranu Kurdů nebo do Sýrie. Stovky Jezídů se ale postavily na odpor a bojují po boku Pešmergů proti islamistům. A ofenzivu spustily vládní síly i v Sýrii - při leteckých úderech na jednu z hlavních bašt Islámského státu zemřelo nejmíň 31 džihádistů.
Papež: Útočníka je třeba zastavit
Případnou akci mezinárodního společenství namířenou proti islamistům by považoval za oprávněnou papež František. „V takových případech nespravedlivé agrese mohu jen říci, že je legitimní útočníka zastavit,“ řekl František novinářům v komentáři k americkým náletům na pozice islamistů v Iráku. Dodal ale, že toto jeho prohlášení neznamená souhlas s bombardováním či válkou. „Zdůrazňuji slovo 'zastavit'. Neříkám 'bombardujte' nebo 'válčete', ale 'zastavte'. To, jak má být (útočník) zastaven, se musí vyhodnotit. Zastavení nespravedlivého útočníka je oprávněné,“ podotkl papež.
Doplnil, že jedna jediná země nemůže rozhodnout, jak agresora zastavit. Tohoto úkolu by se podle něj mohla ujmout OSN. František také řekl, že uvažoval o návštěvě Iráku, ale kvůli nynější krizi se tak nestalo.
